Beringova úžina

Beringova úžina

• kategorie: průliv
• poloha: 65°46′ s.š., 168°59′ z.d.
• stát: Spojené státy americké, Rusko
• družice: Landsat-8
• datum pořízení snímku: 17.6. 2021

Beringova úžina (Beringův průliv) propojuje Tichý oceán (Beringovo moře) se Severním ledovým oceánem (Čukotské moře), a odděluje tak Asijský a Severoamerický kontinent. Prochází mezi Děžněvovým mysem – nejvýchodnějším výběžkem Asie a mysem prince Waleského, který je naopak nejzápadnějším výběžkem Severní Ameriky. V roce 1648 jím poprvé proplul ruský mořeplavec Semjon Ivanovič Děžňov, avšak své jméno získal po Vitusi Beringovi, který tuto oblast zkoumal v roce 1728. Beringův průliv má v nejužším místě šířku přibližně 82 kilometrů. Protože se jedná o mělkou šelfovou oblast, maximální hloubka zde dosahuje jen 30 – 50 metrů. Během dob ledových (zejména té poslední, před cca 20 000 lety) došlo v důsledku vázání vody v kontinentálních ledovcích k výraznému poklesu hladiny moře. Mělká oblast Beringovy úžiny tak vystoupila nad hladinu a vytvořila široký pevninský most, nazývaný Beringie, který umožnil migraci „suchou nohou“ předchůdců původních obyvatel Ameriky (Paleoindiánů) z Asie na severoamerický kontinent. Podobně posloužil i k migraci četných zvířecích druhů, jakými byli například mamuti, bizoni a koně. Uprostřed průlivu leží souostroví známé jako Dioménovy ostrovy. Zatímco Velký Diomédův ostrov patří Rusku, Malý Diomédův ostrov je součástí území USA. I když jsou oba ostrovy od sebe vzdáleny jen 4 kilometry, prochází mezi nimi nejen státní hranice, ale i mezinárodní datová hranice, takže na každém ostrově platí jiné datum. Průliv byl během studené války, známý jako „Ledová opona“, protože pohyb osob mezi Ruskem (tehdy SSSR) a USA byl přísně zakázán a oblast byla intenzivně střežena.