Little Bighorn

Little Bighorn

• kategorie: řeka
• poloha: 45°33′ s.š., 107°25′ z.d.
• stát: Spojené státy americké
• družice: Sentinel-2A
• datum pořízení snímku: 26.9. 2022

Řeka Little Bighorn pramení hluboko v pohoří Bighorn Range v severním Wyomingu kde protéká hlubokým kaňonem odkud ústí do rozsáhlých plání na hranicích s Montanou. Široké veřejnosti je nicméně známá především jako místo, kde se uskutečnila památná bitva mezi vojskem pod velením generála George A. Custera a indiánskými kmeny Lakotů, Čejenů, Arapahů (a mnohých dalších). Počátek příběhu, jehož zvršením byla tato bitva, musíme hledat již ve 30. letech 19. století, kdy stále sílil příliv nových a nových přistěhovalců na americký západ. Výsledkem bylo masakrování původních indiánského obyvatelstva či jeho přesun do předem určených území (rezervací). Jednou z nich bylo i pohoří Black Hills, které americká vláda uznávala jako indiánské teritorium. To ovšem jen do okamžiku, než zde bylo objeveno zlato. Následoval příliv tisíců zlatokopů, kteří začali indiány vyhánět i odtud. Vláda sem proto poslala vojsko – 7. kavalerii pod velením již zmíněného generála Custera, kterému indiáni říkali „Žlutý vlas“. V červnu roku 1876 vojáci objevili při řece Little Bighorn velký indiánský tábor, který se rozhodli zlikvidovat. Indiánští zvědové z kmene Vraních indiánů (kteří spolupracovali s vojskem kvůli svému nepřátelství vůči kmeni Lakotů) Custera varovali, že indiánů je mnohem víc než obvykle a že navíc pohyb Custerovy kavalerie neustále sledují, čímž nebude možné využít moment překvapení. Duchovní vůdce Lakotů Sedící být totiž dokázal sjednotit několik tisíc indiánských bojovníků k boji proti rozpínavosti bělochů. Ani výzbroj indiánů nebyla tak špatná jako tomu bylo obvykle. Většina sice byla vyzbrojena jen lukem a šípy, ale indiánům se podařilo nakoupit několik stovek opakovaček („henryovek“), které byly mnohem efektivnější ve srovnání s jednorannými puškami značky Springfield, kterými v té době byla vyzbrojena americká armáda. Custer se ale i tak rozhodl nečekat na posily a 25.6. 1876 vyrazil do útoku. Záhy však přišel šok, neboť proti necelým třem stovkám vojáků zde stálo na 2000 indiánských bojovníků. Vojáci se v zuřivém boji na nakonec stáhli na vrchol kopce, který je dnes znám jako „Custer’s Last Stand“, kde byli nakonec zcela zdecimováni. Z 261 mužů Custerova vojska bitvu nepřežil ani jediný muž (jediným přeživším z americké strany byl jeden kůň). Ve stále intenzivnějších bojích mezi indiány a bělochy dosáhli indiáni svého prvního velkého vítězství, bohužel…také posledního.