Mount Baker (Spojené státy americké)
Mount Baker
- kategorie: hora, sopka
- poloha: 48°46′ s.š., 121°58′ z.d.
- stát: Spojené státy americké
- družice: Sentinel-2B
- datum pořízení snímku: 13.7. 2024
Hora Mount Baker (3286 m n.m.) je mohutný, ledovcem pokrytý stratovulkán a nejsevernější sopka v kontinentálních Spojených státech. Nachází se ve státě Washington, asi 50 km východně od města Bellingham a 25 km jižně od kanadské hranice. Mount Baker je aktivní sopka a přestože se její poslední velká erupce odehrála před tisíci lety, je právě u ní ze všech sopek Kaskádového pohoří nejvyšší potenciál pro vznik ničivé erupce. Samotný kužel Mount Baker je relativně mladý (méně než 140 000 let) a tvoří ho převážně andezitové lávové proudy. Sopka stojí na starších sopečných útvarech v oblasti, která je vulkanicky aktivní již 1,3 milionu let. Poslední hlavní magmatická erupce se odehrála asi před 6 700 lety, kdy došlo k sesuvům boků, které vyvolaly masivní lahary (bahnotoky). V 19. století, zejména v letech 1843 až 1880, došlo k hydrotermálním explozím a kolapsům, při nichž sopka chrlila páru a popel, což vedlo k menším laharům. Tyto události připomněly vulkanické nebezpečí. Mount Baker má druhý nejaktivnější tepelný kráter (fumarolu) v Kaskádovém pohoří po Mount St. Helens. Tento kráter, nazvaný Sherman Crater (jižně od vrcholu), v letech 1975–1976 vykazoval zvýšenou produkci tepla a plynů, což vyvolalo obavy a dočasné uzavření některých oblastí. Hlavní hrozbou Mount Bakeru pro nedaleké osídlení (jako Bellingham a oblasti na jih od hranic s Kanadou) jsou lahary. Sopka zadržuje obrovský objem ledu (více než všechny ostatní kaskádové sopky dohromady s výjimkou Mount Rainier), který by mohl být roztaven magmatickou nebo hydrotermální aktivitou, a vytvořit tak katastrofické bahnotoky, jež by putovaly po proudu řek Nooksack a Baker River. Původní obyvatelé znali horu přirozeně už několik tisíc let, ale byli to až Španělé, kteří o ní podali první písemnou zmínku. V roce 1790 ji Gonzalo López de Haro na své mapě označil Gran Montaña de Carmelo. O dva roky ji pojmenoval britský mořeplavce George Vancouver po třetím poručíkovi lodě HMS Discovery Josephu Bakerovi, který ji jako první spatřil 30. dubna 1792.