Západosibiřská rovina
- kategorie: tajga, bažina
- poloha: 62°38′ s.š., 72°00′ v.d.
- stát: Rusko
- družice: Sentinel-2A
- datum pořízení snímku: 22.8. 2019
Snímek zachycuje nepatrnou část obrovské Západosibiřské nížiny navazující směrem na východ od pohoří Ural (formálně oddělujícího Evropu od Asie). Celá tato oblast má rozlohu okolo 3 milionů km2. Na východě tvoří její hranici řeka Jenisej, zatímco v severojižním směru sahá od pobřeží Karského moře na severu až k po podhůří Altaje na jihu. Z geologického hlediska je Západosibiřská nížina tvořena aluviálními sedimenty, které se zde začaly ukládat od počátku třetihor (tj. od doby před přibližně 65 miliony let). V průběhu čtvrtohor byl povrch modelován pevninským ledovcem, který v dobách glaciálů postoupil daleko k jihu, zatímco v interglaciálech ustoupil na sever. Charakteristiku povrchu rovněž určují i četné říční toky, jejichž koryta v průběhu času často měnila směr. Většinu Západosibiřské nížiny pokrývají souvislé jehličnaté lesy – tzv. tajga, která směrem k severu postupně přechází v tundru. Kromě toho se zde rozkládají rozsáhlé bažinaté oblasti. Z důvodu drsných klimatických podmínek zůstala tato oblast dodnes téměř neosídlená. Důvodem vzniku několika málo měst, která bych zde našli, tak byly prakticky výhradně bohaté zásoby nerostných surovin, které se zde nacházejí (jedná se zejména o ropu, zemní plyn a uhlí).