mys Horn
- kategorie: mys
- poloha: 55°58′ j.š., 67°16′ z.d.
- stát: Chile
- družice: Landsat-8
- datum pořízení snímku: 1.4. 2021
Dnešní snímek zachycuje skupinu Hermitských ostrovů (Islas Hermite) nacházejících se jižně od Ohňové země. Jejich součástí je i skalisko, jenž je obecně považováno za nejjižnější výběžek jihoamerického kontinentu, a současně také za hranici mezi Atlantským a Tichým oceánem – mys Horn (Cape Horn, Cabo de Hornos, Kaap Hoorn). Po staletí bylo tento mys jedním z nejobávanějších míst pro námořníky z celého světa, a to zejména díky silným větrům, mořským proudům a vysokým vlnám, které v kombinaci s častým výskytem hustých mlh a plovoucích ledových ker činily toto místo extrémně nebezpečným. V roce 1520 se portugalskému mořeplavci Fernão de Magalhãesovi podařilo proplout průlivem podél severního pobřeží Ohňové země, a dostat se tak z Atlantiku do Pacifiku (tento průliv pak dodnes nese jeho jméno). Magalhãesovu cestu chtěl použít i anglický mořeplavec a proslulý pirát Francis Drake v roce 1575. Jeho loď však byla bouří zahnána směrem na jih, kde ke svému překvapení objevil volné moře, a tím i alternativní cestu do Tichého oceánu (také tento průliv byl pojmenován po svém objeviteli). I přesto však v následujících letech lodě využívaly především původní trasu Magellanovým průlivem. Teprve v roce 1615 se nizozemští mořeplavci Jacob Le Maire a Willem Schouten rozhodli Drakův objev potvrdit, a to za finanční podpory představitelů města Hoorn, po němž byl nejjižnější mys americké pevniny nakonec pojmenován. Teprve poté se stala trasy Drakovým průlivem hlavní námořní spojnicí Evropy se západním pobřežím Ameriky a Tichomořskými ostrovy. Zajímavostí je pak bezesporu skutečnost, že i když tudy probíhala velmi intenzivní námořní doprava, nikomu se nepodařilo objevit pobřeží Antarktidy, přestože je odtud vzdáleno pouhých 650 km. „Ledový kontinent“ si tak na své objevení musel počkat ještě dalších 200 let. Po otevření Panamského průplavu se intenzita dopravy Drakovým průlivem podstatně snížila, neboť znamenala zajížďku několika tisíc kilometrů. Dnes tudy proto plují pouze největší nákladní lodě a tankery, které vzhledem ke své velikosti a ponoru nemohou proplout Panamským průplavem, případně pak různé výletní lodě.