O webu
Vážení návštěvníci
Pokud jste při brouzdání po tomto webu došli až sem, rád bych vám na tomto místě prozradil pár věcí o sobě a o tom, jak a proč vlastně tyto webové stránky vznikly. Vše se začalo odvíjet v březnu roku 2020, kdy celý svět postupně sevřela globální pandemie onemocnění známého jako COVID-19. Pandemie dokázala prakticky ze dne na den od základu změnit naše životy tak, jak by o pouhých pár týdnů dříve asi jen málo kdo očekával. Po mnoha dnech a týdnech strávených ve větší či menší sociální izolaci dané jednak různými omezeními pohybu a zákazy vycházení začnou člověku chybět i jindy tak běžně věci jako „poklábosení“ s kamarády u piva, možnost jít si zasportovat…a plno dalších věcí. Většina z nás naopak začala trávit daleko více času na sociálních sítích. Díky tomu jsem si záhy všimnul hned několika aktivit mých kamarádů k povzbuzení v té době nepříliš pozitivní nálady. A tak jsem si začal říkat jak bych i já mohl přispět svou pověstnou „troškou do mlýna“ a přiložit ruku k dílu v boji proti této trudnomyslnosti. Ti z vás, kteří mě znáte osobně, jistě víte, že jsem (mimo jiné) nadšeným cestovatelem, a proto na mě poměrně hodně dolehla faktická nemožnost cestování. A tak mě napadlo, že vzhledem ke svému povolání specialisty dálkového průzkumu Země, bych mohl všem cestovatelským nadšencům, jakož i všem dalšími lidem, nyní uzavřeným doma, nabídnout alespoň zprostředkovanou návštěvu nejrůznějších zajímavých míst naší planety tak, jak je vidí družice kroužící dnem i nocí nad našimi hlavami. Rozhodl jsem se proto, že se každý den pokusím vybrat nějaký zajímavý družicový snímek, a ten pak zpřístupnit společně s krátkým komentářem prostřednictvím za tím účelem vytvořené facebookové skupiny. U jednotlivých snímků pak úmyslně nebylo uvedeno o jaké místo se jedná, a úkolem návštěvníků skupiny proto bylo to podle uvedených indicií uhodnout. Přiznám se zcela otevřeně, že když jsem 22. března 2020 tuto aktivitu spouštěl, v životě by mě nenapadlo, že v ní budu pokračovat i po roce (a nakonec ještě mnohem déle…). Naivně jsem si tehdy myslel, že „budeme zavření doma“ 14 dní, maximálně tak tři týdny…a pak se vše zase vrátí do starých kolejí, všichni budou moci opět volně cestovat dle libosti, a moje „družicová skupina“ tak už nebude zapotřebí. Situace se ale vyvinula jinak. Na druhou stranu mě ale potěšilo obrovské množství pozitivních ohlasů, které se mojí aktivitě na facebooku dostalo, což mě obrovsky motivovalo v této činnosti dál pokračovat.
Tento facebookový seriál nakonec vyústil v to, že jsem nashromáždil poměrně značné množství (v té době již kolem 300) krásných snímků zachycujících nejrůznější části světa. A tak jsem se počátkem nového roku 2021 začal čím dál tím víc zaobírat myšlenkou, zda by tento materiál nešel ještě nějak zužitkovat. Moje první myšlenky vedly k možnosti vydání knihy. Avšak když jsem začal celou věc zvažovat do detailu, zjistil jsem, že si vše představuji příliš jednoduše, neboť nejde jen o vytvoření vlastního obsahu v podobě grafiky (tedy v tomto případě snímků a doprovodných textů), ale také (a především) o následné technické řešení – tedy zajištění profesionální sazby, vlastní vydání a následnou distribuci. Každá z těchto věcí by stála nemalé finanční náklady s velmi nejistou návratností. A tak jsem se nakonec rozhodl pro jiné řešení spočívající v tom, že původní zamýšlenou knihu nahradí webové stránky. Jak to nakonec dopadlo, o tom se konec konců už máte možnost přesvědčit sami.
Celý web je koncipován jako jakýsi „družicový atlas světa“ který prostřednictvím družicových snímků zachycuje různá způsobem zajímavá místa. Snímky jsou až na několik málo výjimek vytvořeny v tzv. pravých barvách – tj. tak, jak by dané místo viděl z oběžné dráhy Země člověk svým okem. Toto nastavení je pro čtenáře jistě nejpřirozenější, byť z hlediska vlastního dálkového průzkumu i poměrně omezující. Pro přehlednost jsou jednotlivé snímky kategorizovány podle kontinentů. Ke každému snímku je pak připojen krátký text uvádějící různé zajímavosti vztahující se k na snímku zachycenému místo. Zde jsem většinou čerpal z různých jazykových mutací Wikipedie. Díky tomu jsem například zjistil, že ne vždy je ideální spoléhat na anglickou Wikipedii (kde je „vše“) a mnohem lepší je podívat se na odpovídající hesla v té jazykové mutaci, která je pro daní místo nejrelevantnější (tj. například pro Azorské ostrovy portugalská verze apod.). Díky „Google překladači“ je pak možné tyto původní texty přeložit a přepsat ze „strojové hatmatilky“ do podoby srozumitelného textu. Další součástí naprosté většiny příspěvků jsou pak také odkazy na videa publikovaná prostřednictvím sítě Youtube různými autory, která se nějakým způsobem váží k danému místu. Kromě toho však web obsahuje i další části, které vás mají za cíl seznámit vás alespoň se základními principy toho, jak vlastně družice fungují a jaký byl historický vývoj oboru, kterému dnes říkáme dálkový průzkum Země. Z tohoto pohledu je pak potřeba dodat, že tento web není primárně určen pro „profesionály“, kteří vše z toho, co je zde v tomto ohledu uvedeno jistě znají do mnohem větší hloubky, avšak cílí naopak spíše na „běžné lidi z ulice“, které by rád seznámil s krásou ukrývajících se v družicových snímcích. V tomto ohledu je pro mě velkým vzorem doktor Jiří Grygar, kterého považuji nejen za skvělého astronoma, ale také za ještě lepšího popularizátora věd, jenž díky svému televiznímu cyklu „Okna vesmíru dokořán“ dokázal k zájmu o astronomii přilákat spoustu lidí, kteří se v běžném životě věnují docela jiným věcem. Oním pomyslným oknem, kterým se díváme z povrchu Země do vesmíru, se však nyní díky družicím můžeme podívat i opačně – z vesmíru na Zemi – a uvědomit, si, jak je náš vesmírný domov krásný.
O mně
Zatímco v předchozím oddíle jsem vám poodhalil důvody, které mě nakonec dovedly k vytvoření tohoto webu, v následující části mi dovolte říct vám pár slov o sobě a především o tom, jak jsem se vlastně dostal k práci s družicovými daty. Dálkovému průzkumu Země se profesionálně věnuji již téměř než 15 let. Avšak abych se dostal k tomu, co mě k tomuto oboru vlastně přivedlo, musím zabrousit ještě do mnohem vzdálenější minulosti. Asi jako každý malý chlapec jsem i já zpočátku snil o tom, že až jednou budu velký, budu buď popelářem, nebo hasičem anebo kosmonautem. Pravda, ani jeden z těchto snů se mi (díky Bohu…) nesplnil, avšak touha podívat se na naši planetu z vesmíru, ta ve mně zůstala. Po letech nadešel s koncem studia na gymnáziu okamžik, který měl rozhodnou o tom, kam se bude ubírat má další kariéra. Ve stejnou dobu jsem navštívil výstavu prací studentů geografických oborů na různých vysokých školách a právě zde jsem se také poprvé setkal s tím, co všechno je možné pomocí družicových snímků sledovat. Pod dojmem toho, co jsem zde viděl, ve mně uzrálo rozhodnutí: něčemu takovému bych se chtěl věnovat i já! Shodou okolností mi to také splní můj dávný dětský sen o tom, podívat se na Zemi z vesmíru (byť pouze zprostředkovaně), neboť tou dobou již bylo zřejmé, že skutečným kosmonautem se asi nestanu.
Vysokoškolské studium mě tedy zavedlo na půdu Přírodovědecké fakultu Univerzity Karlovy, kde součástí studia geografie a kartografie byl i dálkový průzkum Země. Práce s družicovými snímky, která pro mě byla čímsi mezi vědou a uměním, mě dokonale pohltila a já tomuto oboru zůstal věrný dodnes. Díky tomu patřím k těm několika šťastným jedincům, pro které je práce současně i zábavou. Své bakalářské studium jsem ukončil v roce 2008 prací zabývající se možnostmi detekce lesních požárů pomocí meteorologických družic na polární dráze NOAA. V rámci magisterského studia jsem dal družicím na chvíli „vale“, a namísto toho jsem se začal věnovat práci s leteckými hyperspektrálními daty, s nimiž se dala dělat ještě větší „kouzla“. Mojí specializací se staly výpočty kvantitativních odhadů různých biofyzikálních charakteristik vegetace. Laicky řečeno šlo o to pomocí snímků odhadnout, jaký je například obsah chlorofylu, vody (a dalších látek) v listech vegetace. Toto téma se pak jako jakási červená niť začalo táhnout mojí kariérou po dalších několik let, a to jak v rámci mého doktorského studia na Karlově univerzitě, tak i v rámci mého zaměstnání v oddělení dálkového průzkumu Země na České geologické službě. Zde jsem se primárně věnoval studiu vlivu povrchové těžby hnědého uhlí v Sokolovské pánvi na zdravotní stav vegetace, a později například regeneraci lesních porostů v Krušných horách zasažených v minulosti kyselými dešti a průmyslovými exhalacemi.
Českou geologickou službu jsem opustil na konci roku 2015, kdy jsem přešel z výzkumné sféry do sféry komerční. Na mém novém (a dosud současném) pracovišti se mi otevřely daleko širší možnosti praktického uplatnění mé práce a současně mi byl dán rozsáhlý prostor pro realizaci mých nápadů. Na tomto místě si dovolím udělat malou odbočku stranou. Osobně jsem vždy patřil k lidem, které více zajímalo řešení odborných a výzkumných otázek a problémů, než rutinní „mechanická“ produkce. Na druhou stranu právě to, že se moje myšlenky a nápady dostanou do reálné praxe a „někdo“ je skutečně použije je důležitým prvkem, který celé mé práci dává smysl. Právě tato „drobnost“ mi scházela ve výzkumné sféře, kde člověk několik let pracoval na určitém projektu, po jehož ukončení se z dosažených výsledků „sesmolil“ odborný článek, který si (možná) přečetlo pár podobně zaměřených vědců…a pak vše putovalo bez dalšího užitku „do šuplíku“.
V souvislosti s přechodem do nového zaměstnání jsem se také vrátil zpět ke družicím. Mé dosavadní zkušenosti s analýzou vegetace však rozhodně nepřišly nazmar – ba právě naopak – právě díky nim jsem se mohl začít věnovat vývoji služeb pro tzv. precizní zemědělství, které se postupně staly mým hlavním odborným zaměřením a primární pracovní náplní. Společně se svými kolegy vyvíjím nástroje, které jsou na základě družicových snímků schopny poskytnout informace o stavu porostů zemědělských plodin v různých částech pozemku, a identifikovat tak místa, kterým by měl farmář věnovat pozornost (například z hlediska správného nastavení dávek hnojení, ochrany proti škůdcům…apod.). V rámci své práce v oblasti zemědělského využití družicových dat se však věnuji i celé řadě dalších věcí od určování pěstovaných plodin pomocí snímků přes detekci pěstování „zakázaných plodin“ (z důvodu rizika eroze půdy) až například po odhad výnosů zemědělských plodin při sklizni. Práce s družicovými daty mě však tu a tam zavede i k projektům poměrně odlišného zaměření, z nichž mohu jmenovat například celoevropský monitoring fenologie vegetace, či celoevropské mapování krajinného pokryvu v chráněných oblastech Natura 2000.
Na tomto místě bych své povídání ukončil. Rád bych věřil, že se mi podařilo aspoň část svého neutuchajícího nadšení pro družicové snímky převést i na vás, a proto doufám, že se na tyto stránky budete rádi znovu a znovu vracet.
Jan Mišurec, autor webu, 21.3. 2021
Pokud byste mi rádi něco sdělili, můžete mi napsat na adresu mischu23(zelízabalenédokusuryby)seznam.cz