Komory – Karthala
- kategorie: hora, sopka
- poloha: 11°45′ j.š., 43°21′ v.d.
- stát: Komory
- družice: Sentinel-2A
- datum pořízení snímku: 13.6. 2022
Souostroví Komory se nachází v severní části Mosambického průlivu oddělujícího Mosambik a Madagaskar. Celkově jsou Komory tvořeny čtyřmi hlavními ostrovy – Grande Comore, Mohéli, Anjouan a Mayotte, které dohromady představují rozlohu 2236 km2. Zatímco ostrovy Grande Comore, Mohéli a Anjouan patří nezávislému státu Komory, Mayotte v roce 1974 hlasovalo proti nezávislosti na Francii a nadále je tak spravováno jako francouzský zámořský department. Jméno souostroví pochází z arabského „al-qamar“, což znamená Měsíc. Původně tak ovšem arabští geografové označovali n nedaleký Madagaskar. Symbol měsíce je ale součástí státní vlajky Komor, na níž najdeme i čtyři hvězdy symbolizující čtveřici ostrovů. Ostrovy byly poprvé osídleny Bantuskými kmeny z africké pevniny, nicméně klíčovým mezníkem jejich vývoje byl příchod arabských obchodníků v 13. – 15. století. Arabové zde upevnili islám a postupně vybudovali několik sultanátů, které se staly důležitým obchodním centrem na obchodních trasách mezi Afrikou, Persií (dnešním Íránem) a Indií. V roce 1505 sem dorazili první Evropané – portugalští mořeplavci cestující z Evropy kolem afrického kontinentu do Indie. Hlavní vliv zde ale nakonec získala Francie, která využila slábnoucí moci místních vládců a vyhlásila zde nejprve protektorát a od roku 1912 kolonii. V roce 1946 se Komory staly francouzským zámořským územím až do již zmíněného roku 1974 kdy byla vyhlášena nezávislost státu Komory s výjimkou ostrova Mayotte. Celé souostroví má vulkanický původ, přičemž dosud aktivní štítová sopka Karthala, kterou vidíme i zde na snímku, ne svou výškou 2361 m n. m. nejvyšším vrcholem Komor. Karthala je v současnosti jednou z nejaktivnějších sopek na světě. Od 19. století vybuchla již téměř 20x. Kráterové jezero vzniklé po erupci v roce 1991 zcela zmizelo po výbuchu v dubnu 2005 a na jeho místě zůstal nový hluboký kráter obklopený příkrovy šedého sopečného popela. K vůbec poslední zaznamenané aktivitě pak došlo v dubnu a květnu 2006, kdy sopka po několik sní chrlila kouř a žhavou lávu.