Mauricius
- kategorie: ostrov
- poloha: 20°14′ j.š., 57°34′ v.d.
- stát: Mauricius
- družice: Sentinel-2B
- datum pořízení snímku: 19.3. 2020
Ostrov Mauricius se nachází v jižní části Indického oceánu, přibližně 900 km východně od Madagaskaru. Společně s nedalekými ostrovy Réunion a Rodriguez je součástí vulkanického souostroví Maskarény. Oproti Réunionu je však geologicky mnohem starší, a tak zde nenajdeme žádné vysoké hory a vulkanické kužely, jako je tomu právě na Réunionu. Z historického hlediska byl ostrov znám arabským mořeplavcům již v 10. století. Evropané (konkrétně to byli Portugalci) zde poprvé přistáli v roce 1505. Později ostrov sloužil především jako zastávka při cestách z Evropy do Indie. V roce 1598 Mauricius obsadili Holanďané, kteří zde později vybudovali první stálou kolonii, jejíž obživou se stalo především pěstování cukrové třtiny a těžba dřeva. Právě v této době se zde námořníci setkali se zvláštním nelétavým ptákem, který se nebál lidí, a který se tak stával velmi snadnou kořistí. Odtud pak pochází jeho lidové a ne právě lichotivé pojmenování „blboun nejapný“ (jinak dronte mauricijský – Raphus cucullatus). Proto byl hromadně vybíjen, i když jeho maso údajně nebylo nijak zvlášť chutné. Další ránu tomuto ptákovi zasadila člověkem dovezená zvířata (jako byla prasata, kočky, krysy či opice), která se na ostrově nikdy dříve nevyskytovala a která jednak ptáky sama lovila či případně ničila jejich hnízda. Všechny tyto faktory vedly k tomu, že poslední žijící exemplář „blbouna“ byl pozorován v roce 1662. Pro ekonomické obtíže Holanďané v roce 1710 opustili a ostrov si záhy přisvojila Francie, které jej přejmenovala na Île de France. Největšího rozkvětu ostrovy doznaly Maskarény v době, kdy zde jako guvernér působil Bertrand-François Mahé de La Bourdonnais (tedy v letech 1735 – 1740), který se zasadil o rozvoj obchodu, výstavbu nemocnic, přístavů a také pěstování a zpracování cukrové třtiny (založil zde například vůbec první cukrovar). Na počátku 19. století, konkrétně v roce 1810 byl ostrov v důsledku napoleonských válek zabrán Brity, kteří si ostrov ponechali ve svém držení i po skončení bojů. Koncem 19. století pak zdejší hospodářství muselo čelit značnému úpadku v důsledku otevření Suezského průplavu, neboť většina lodí plujících z Evropy do Indie (a dále do východní Asie) využívala tuto kratší cestu a zde se již nezastavovala. V roce 1968 získal ostrov plnou nezávislost, a dnes je proto samostatnou republikou – opět na rozdíl od sousedního Réunionu, který se po skončení Napoleonských válek vrátil pod správu Francie a dodnes má status francouzského zámořského departmentu. Dnes je Mauricius znám především jako vyhledávaná turistická destinace.
Věděli jste že…?
S ostrovem Mauricius souvisí kromě vyhynulých ptáků dronte i další zajímavost. Jeho jméno se totiž vyskytuje v označení jedné z vůbec nejcennějších poštovních známek na světě známé jako „modrý Mauricius“. Jedná se o vůbec první poštovní známku vydanou mimo území Velké Británie (v roce 1847). Dodejme, že kromě modré verze existuje i verze červená (tzv. červený Mauricius). Vzácnost obou známek spočívá především v malém počtu, němž byly ve své době vydány a tím pádem i v malém počtu, který se jich dodnes dochoval. V současnosti je známo 14 exemplářů červeného a 12 exemplářů modrého Mauricia. Cena těchto známek je skutečně astronomická, neboť například v roce 2016 koupil investor z Česka obálku s oběma verzemi známky (červenou a modrou) za 100 milionů korun.