Mount Saint Helens
- kategorie: sopka, hora
- poloha: 46°11′ s.š., 122°11′ z.d.
- stát: Washington, Spojené státy americké
- družice: Sentinel-2A [1], Landsat-3 [2, 3]
- datum pořízení snímků: 4.12. 2018 [1], 8.10. 1979 [2], 31.7. 1980
Sopka Mount Saint Helens se nachází v severní části tzv. Kaskádového pohoří (Cascade Mountains) táhnoucího se napříč ze severní Kalifornie přes státy Oregon a Washington. Vznik tohoto pohoří, jakož i zdejší vulkanická aktivita, je důsledkem podsouvání oceánské desky Juan de Fuca pod pevninskou severoamerickou desku. Mount Saint Helens je pak při svém stáří 40 000 let ze všech zdejších vulkánů nejmladší, avšak současně také nejaktivnější. Do obecného povědomí vešla především díky erupci, která se zde odehrála 18. května 1980. Od menších erupcí, které se zde odehrály v průběhu 40. a 50. let 20. století byla sopka poměrně dlouho v klidu. V březnu roku 1980 začala série zemětřesení naznačovat, že se pod sopkou začíná pohybovat magma. Hlavní erupce pak nastala již zmíněného 18. května. Silné zemětřesení doslova utrhlo severní úbočí hory, jehož materiál se v podobě laviny bahna, kamení a úlomků sesunul do údolí. Na magma naakumulované uvnitř sopečného kuželu tak rázem přestal působit tlak okolních hornin, čímž došlo k okamžitému uvolnění sopečných plynů a silné explozivní erupci, která způsobila vznik mohutného pyroklastického proudu. Tato lavina popela, lávy a sopečných plynů o teplotě přes 700 °C zasáhla (společně s předchozím sesuvem) území o ploše 600 km2, které se rázem změnilo v mrtvou pustinu. Uvolněný materiál doslova zasypal nedaleké údolí North Fourk Toutle do výšky 195 m. Erupce rovněž způsobila bleskové roztání ledovců, nacházejících se v oblasti vrcholu hory, čímž vznikly ničivé sopečné bahnotoky (tzv. lahary), z nichž některé dosáhly až do vzdálenosti kolem 50 kilometrů od sopky. Celkem se do zemské atmosféry při této erupci uvolnilo 28 km2 materiálu a síla výbuchu byla odhadnuta na ekvivalent 26 Mt TNT. Při pohledu na zkázu, kterou sopka způsobila, se jen těžko věří tomu, že si erupce vyžádala jen velmi málo obětí (celkem zahynulo přímo v důsledku výbuchu „jen“ 57 lidí). První snímek zachycuje současný vzhled sopky a jejího okolí. O rozsahu území zasaženého ničivou erupcí v roce 1980 si můžeme udělat představu pomocí dvou archivních snímků, z nichž jeden zachycuje sopku a přibližně 7 měsíců před erupcí (8.10. 1979), zatímco druhý zobrazuje stejné území 2 měsíce po výbuchu (31.7. 1980). Oba archivní snímky byly pořízeny senzorem MSS družice Landsat-3, který neobsahuje modré spektrální pásmo, a proto snímky nejsou v pravých barvách.
Věděli jste že…?
…i když v Česku je tato sopka známa jako „hora svaté Heleny“, ve skutečnosti se jmenuje podle britského (respektive irského) diplomata barona Saint Helens (1753 – 1839). Český název „hora svaté Heleny“ je proto vlastně nesprávný.