Mrtvé moře
- kategorie: jezero
- poloha: 31°12′ s.š., 35°26′ v.d.
- stát: Izrael, Jordánsko
- družice: Sentinel-2B
- datum pořízení snímku: 19.6. 2022
Mrtvé moře je bezodtoké slané jezero rozkládající se mezi Izraelem (na západě) a Jordánskem (na východě). V současné době se jeho hladina nachází 420 metrů pod úrovní hladiny světového oceánu, což z něj dělá nejníže položené místo na světě. Jezero je tektonického původu a jeho vznik souvisí s průběhem riftového systému oddělujícího Africkou a Asijskou litosférickou desku. V současné době zaujímá Mrtvé moře plochu 1057 km2 a dosahuje maximální hloubky 380 metrů. Jeho hladina však v současnosti poměrně rychle klesá (přibližně o 70 cm za rok), což je dáno malým přítokem vody z řeky Jordán v důsledku jejího intenzivního využití na závlahy zemědělských ploch (ještě v roce 1930 dosahovala hladina úrovně -390 m n. m.). Pokud by tento trend i nadále pokračoval, pak hrozí, že by Mrtvé moře mohlo do roku 2050 zcela vyschnout. Pomoci by v tomto případě měla stavba umělého kanálu, která by do něj přiváděla vodu z Rudého moře. Díky skutečnosti, že se jedná o bezodtoké jezero s velmi malým přísunem sladké vody a vysokým výparem je zdejší voda charakteristická extrémně vysokým obsahem solí. Její salinita činí 33.7 %, což je přibližně 10 x více ve srovnání s „běžnou“ mořskou vodou (vyšší salinitu má jen jezero Assal a pak některá hypersalinní jezera v Antarktidě). Takto vysoký obsah solí pak způsobuje, že v jezeře nežijí žádné rostliny ani živočichové (vyskytují se zde pouze některé druhy extremofilních baktérií). Právě tato skutečnost pak dala jezeru jeho jméno. V minulosti však bylo jezero známé i pod jinými názvy – jedním z nich je „Lotovo moře“ (podle biblického Lota, jehož manželka se proměnila v solný sloup během zničení měst Sodoma a Gomora, která se měla nacházet nedaleko odtud). Vysoký obsah solí má za následek vyšší hustotu vody, která tak působí větší vztlakovou silou. V důsledku toho člověk nemusí plavat, aby se udržel na hladině. Výjimečných vlastností zdejší vody si lidí všímali již ve starověku, a proto zde byly vybudovány jedny z vůbec prvních lázní k léčebným účelů (jejich vznik je kladen do období vlády Heroda Velikého – tedy do období na přelomu našeho letopočtu). Od roku 1929 začalo být Mrtvé moře využíváno jako zdroj nejrůznějších surovin – zejména potaše (uhličitan draselný), hořčíku, bromu, hydroxidu sodného a dalších. Právě za tímto účelem byly v jižní části jezera vybudovány velké odpařovací pánve (které vidíme na snímku), které jsou od zbytku jezera odděleny centrální hrází.