povodně v Česku 11. – 17.9. 2024
- kategorie: počasí
- poloha: 49°56′ s.š., 17°54′ v.d.
- oblast: Česko, Polsko
- družice: MSG-3 [1], Sentinel-1 [2], Sentinel-2 [3]
- datum pořízení snímku: 29.8. – 19.9. 2024
Abnormálně teplý začátek září roku 2024 ukončil příchod tlakové níže Boris, která se zformovala nad západní Evropou 11.9. 2024. V Itálii tato cyklona způsobila silný vítr a bouřky s výskytem několika tornád, do Alpách pak přinesla silné sněžení. Původní postup tlakové níže směrem k severovýchodu byl zablokován přítomností dvou výrazných tlakových výší, což ve výsledku znamenalo setrvání středu tlakové níže Boris nad střední Evropou. Tato situace pak měla za následek rekordní srážkové úhrny, které díky vlivu návětrného efektu v oblasti Jeseníků dosáhly hodnot kolem 520 mm za 4 dny. Pro srovnání jen uveďme, že za běžné situace spadne v Jeseníkách v průměru kolem 1500 mm srážek za rok, a že v sušších oblastech Česka (například na Lounsku a Žatecku) představuje hodnota 520 mm dokonce více než celoroční srážkový úhrn. Animace dat z družice MSG-3 ukazuje postup původní studené fronty směrem k východu, její postupné stáčené směrem k severu a vznik izolované tlakové níže nad oblastí střední Evropy.
Silné deště měly za následek vznik ničivých povodní, které na mnoha místech dosáhly úrovně až úrovně stoleté vody. Povodněmi nejpostiženější byla oblast severní Moravy a Slezska, kde došlo k rozsáhlým rozlivům řeky Opavy od Krnova přes Opavu až k jejímu soutoku s Odrou. Krnov byl zaplaven zhruba z 80 % a velmi rozsáhlé škody zaznamenala i Opava. Obdobně pak došlo i rozlití Odry v okolí Ostravy a Bohumína. Rozliv Odry pak dosáhl ještě většího rozsahu v sousedním Polsku. Povodní pak byl velmi silně poničen i Jeseník a okolní obce, kde situaci navíc komplikovala skutečnost, že velká voda zničila prakticky všechny přístupové komunikace, takže některé části se ocitly kompletně odříznuty od okolního světa. Podobně jako v případě Odry i zde došlo k silnému rozlivu Oskavy, který byl za hranicemi Polska navíc znásoben protržením jedné ze zdejších přehrad. Další ze silně zasažených oblastí byly jižní Čechy, kde se rozvodnily řeky Lužnice, Nežárka Malše a Stropnice. Svým rozsahem tato povodňová událost dosáhla a na některých místech i přesáhla, úroveň povodní z roku 1997. Povodeň vyústila v nutnost evakuace více než 10 000 lidí. 13 osob v důsledku povodní zahynulo nebo je pohřešováno. Škody, které povodeň v Česku způsobila, jsou na konci září 2024 odhadovány na 20 miliard korun a jejich náprava potrvá několik let.
Z pohledu dálkového průzkumu Země bylo díky husté oblačnosti možné situaci nejprve sledovat prostřednictvím radarových snímků z družice Sentinel-1A, k jejímž přeletům nad naším územím došlo 15.9. (Morava) a 16.9. (Čechy). Tyto snímky je pak možné porovnat s posledními daty pořízenými před začátkem povodní, v tomto případě tedy z přeletů z 11. a 13.9. 2024. Na první snímky v optické doméně jsme si museli pár dní počkat a to konkrétně do 18.9. (Morava) respektive 19.9. 2024 (Čechy), kdy se oblačnost poprvé protrhala a nad naším území přeletěla družice Sentinel-2A. V té době již voda na většině míst opadla, avšak ze snímků lze i tak velmi dobře vidět rozsah zatopeného území. Výjimkou v tomto případě byly oblasti na středním toku Labe (v okolí Kolína a Přelouče), a zejména pak jižní Čechy, kde naopak velká voda teprve kulminovala (a jsou zde tak stále vidět rozsáhlé zatopené plochy). Pro srovnání se pak můžeme opět podívat na poslední „předpovodňové“ snímky, které byly pořízeny 29.8. a 4.9. 2024.