požáry ropných vrtů v Kuvajtu

hořící ropné vrty v průběhu války v Perském zálivu (Kuvajt)

kategorie: těžba surovin
poloha: 28°58′ s.š., 47°58′ v.d.
stát: Kuvajt
družice: Landsat-5
datum pořízení snímku: 2.8. 1991

Dnešní snímek nás zavede do minulosti a připomene nám válečný konflikt probíhající v oblasti Perského zálivu na počátku 90. let 20. století. Jeho příčiny sahají do roku 1988, kdy skončila irácko-íránská válka, která finančně zcela zruinovala iráckého vůdce Saddáma Husajna. Jedinou možností, jak splatit obrovské dluhy vůči sousedním státům (Saudské Arábii a Kuvajtu) byla irácká produkce ropy. Jenže ve stejném roce schválil mezinárodní kartel zemí vyvážejících ropu (OPEC) omezující limity těžby, což situaci Iráku ještě víc zkomplikovalo. Navíc Kuvajt tyto limity nerespektoval, čímž došlo k tomu, že cena ropy vlivem převisu nabídky poklesla, což výnosy z irácké ropné produkce znehodnotilo. Husajn se tedy vydal cestou nátlaku na Kuvajt, kdy jej začal obviňovat z krádeže ropy z polí na hranicích obou států. Dále také tvrdil, že Kuvajt je historicky součástí Iráku jako jeho 19. provincie. 2. srpna 1990 irácké jednotky vtrhly na území Kuvajtu a rychle ho obsadily. OSN následně vydala rezoluci vyzývající Irák ke stažení, která však byla ignorována. O několik dní později (6.8. 1990) byly na Irák vyhlášeny ekonomické sankce, které se ale prakticky minuly účinkem. 17. ledna 1991 proto začala vojenská operace Pouštní bouře, při níž koalice 24 států v čele s USA začala vytlačovat irácké okupanty z území Kuvajtu. Po úplném ovládnutí vzdušného prostoru (při kterém došlo například k nasazení „neviditelných“ bombardérů F-117, vrtulníků AH-64 Apache či střel s plochou dráhou letu Tomahawk) začala 24. února 1991 pozemní operace podporovaná dělostřelectvem a tankovými jednotkami. 28. února pak bylo území Kuvajtu osvobozeno. Ustupující irácké jednotky zapalovaly ropné vrty ve snaze zničit co nejvíce kuvajtských zásob ropy a zařízení k její těžbě. Celkem bylo takto zapáleno na 700 vrtů, z nichž poslední byly uhašeny až v listopadu 1991, přičemž se odhaduje, že takto shořela až 1 miliarda barelů ropy. Černý kouř z těchto požárů pak na dlouhou dobu zahalil velkou část oblasti Perského zálivu a dodnes se spekuluje o tom, že může být jednou z příčin tzv. syndromu války v zálivu, které se začal projevovat psychosomatickými, respiračními a imunitními poruchami u vojáků, kteří zde byli nasazeni. Kromě vlastních vojenských operací měla „válka v Zálivu“ prakticky celosvětová ekonomický dopad (například prudký růst ceny ropy z 13 na 40 USD za barel či prakticky zdvojnásobení ceny zlata), přičemž některé z průvodních jevů jsme mohli pozorovat i v současnosti v souvislosti s válkou na Ukrajině.