Suezský průplav

kategorie: průplav
poloha: 30°42′ s.š., 32°20′ v.d.
stát: Egypt
družice: Sentinel-2A
datum pořízení snímku: 6.8. 2020

Do otevření Suezského průplavu, spojujícího Středozemní a Rudé moře, se veškeré zboží z Asie muselo do Evropy zdlouhavě vozit kolem Afriky. Jinou, avšak neméně problematickou alternativou bylo náklad z lodí vyložit, po souši jej převézt přes sinajskou poušť, a zde znovu nalodit. Historie této vodní cesty se možná poněkud překvapivě začala psát už ve starověkém Egyptě, kdy byl prokopán umělý kanál spojující Rudé moře s Hořkým jezerem, který pak pokračoval dále do nedaleké delty Nilu, odkud se již šlo dostat do Středozemního moře. Říční ramena v deltě Nilu však často měnila svůj směr a kanály se navíc často zanášely bahnem. Celá tato vodní cesta však byla hned několikrát obnovena (například za vlády krále Ptolemaia II. nebo římského císaře Traiana). V dalších staletích však byla zapomenuta a myšlenky na její obnovení ožily teprve na začátku 16. století. Stavbu kanálu spojujícího Rudé a Středozemní moře podporovala mnoho významných osobností, k nimž patřil například matematik a filozof Fridrich Wilhelm Leibnitz a o něco později i Napoleon Bonaparte. Ve 30. letech 19. století se o myšlenku stavby průplavu začal zajímat inženýr Ferdinand Lesseps, který nechal zpracovat projekt průplavu od rakouského projektanta Aloise Negrelliho. Roku 1856 se Lesseps stal konzulem v Káhiře a současně získal licenci na stavbu průplavu. Do práce na stavbě se postupně zapojilo na 1.5 milionu dělníků. Kanál byl zpočátku hlouben ručně a teprve později byly použity bagrovací lodě a mechanické transportéry. Stavba byla dokončena v roce 1869. Průplav má celkovou délku 193 km, avšak díky němu se cesta z Asie do Evropy zkrátila o 42 %. Původně byl kanál poměrně úzký, a tak jej lodě musely proplouvat v konvojích, které se pak navzájem vyhýbaly ve speciálních výhybnách (podobně jako například vlaky na jednokolejné trati). Po rozšíření Suezského průplavu v roce 2015 je však dnes možné proplouvat kanálem současně v obou směrech (čímž se kapacita celé cesty prakticky zdvojnásobila). Kanál může využívat většina plavidel s výjimkou asi 30 % největších supertankerů, které musejí dodnes využívat původní cestu kolem Afriky.

Věděli jste že…?

…projektant Suezského průplavu inženýr Alois Negrelli je současně autorem tzv. Negrelliho viaduktu v Praze?