přehrada Tři soutěsky

kategorie: přehrada
poloha: 30°49′ s.š., 111°00′ v.d.
stát: Čína
družice: Sentinel-2A [1], Landsat-5 [2 – 6]
datum pořízení snímků: 29.8. 2019, 5.9. 1992, 30.5. 1997, 6.9. 1998, 1.9. 2002, 18.7. 2003

Přehrada Tři soutěsky se naposledy dostala do titulků zahraničních zpráv v souvislosti s nebývale silnými záplavami v Číně (2020). Pozornost však k sobě toto obří dílo přitahovalo prakticky od okamžiku svého vzniku, neboť bezesporu patří k jedněm z největších stavebních děl lidstva. Ačkoliv byla stavba přehrady záležitostí posledních dvou desetiletí, první úvahy nad jejím zbudováním sahají až do roku 1919. Její stavba však byla nakonec odložena jednak s ohledem na právě probíhající občanskou válku, a dále pak pro celkovou náročnost. Projekt byl nakonec definitivně schválen až v roce 1992 a vlastní stavba byla zahájena o dva roky později (1994). Přehrada, jejíž celková délka dosahuje 2309 m a výška 185 m, byla dokončena v roce 2010, kdy po jejím napuštění na standartní provozní kapacitu vzniklo 660 km dlouhé jezero, které zatopilo 17 měst a 3000 vesnic. Díky tomu bylo nutné přestěhovat přibližně 1.3 milionu lidí. Od roku 2008 dodává elektřinu elektrárna zabudovaná do tělesa hráze. Po svém rozšíření se skládá ze 32 turbín o celkovém výkonu 22 500 MW (což odpovídá přibližně 10 Temelínům nebo 62 Orlíkům). Technická monstróznost tohoto veledíla na jedná straně je ovšem spojena s celou řadou negativních faktorů, z nichž k těm nejzávažnějším (kromě potřeby přestěhování obrovského množství lidí) patří především zásadní změna hydrologického režimu řeky Jang-c‘-Tiang, výrazná změna lokálního klimatu (obrovská masa vody funguje jako jakýsi obrovský tepelný akumulátor) a v neposlední řadě také časté sesuvy narušených říčních břehů. Úvodní snímek zachycuje současnou podobu přehrady a jejího okolí (snímek byl pořízen 29.8. 2019). Pomocí série dalších archivních snímků se si pak můžeme prohlédnout jednotlivé fáze stavby přehrady. První z nich byl pořízen 5.9. 1992, tedy před zahájením stavby přehrady. Řeka Jang-c-Tiang zde v té době protékala přibližně 200 kilometrů dlouhým úsekem, v němž byl její tok sevřen prudkými skalními srány. Druhý snímek pochází z 30.5. 1997 a zachycuje břehy řeky v době, kdy zde začalo vyrůstat mohutné staveniště. Na dalším snímku (ze 6.9. 1998) pak vidíme první fázi stavby, kdy bylo nutné vybudovat tzv. obtokovou jímku, kterou voda mohla odtékat, zatímco druhá polovina koryta řeky byla ohrazena tak, aby na jeho dně mohla být zahájena stavba vlastní hráze. Následující snímek pochází z 1.9. 2001, kdy je levobřežní polovina přehradní hráze již hotové a stavební práce se přesouvají na pravý břeh. Poslední snímek z 18.7. 2003 pak zachycuje přehradu krátce po dokončení a zahájení jejího postupného napouštění.