Údolí smrti
- kategorie: údolí
- poloha: 36°15′ s.š., 116°49′ z.d.
- stát: Kalifornie, Spojené státy americké
- družice: Sentinel-2B
- datum pořízení snímku: 6.10. 2019
Údolí smrti (Death Valley) je známé jako nejsušší, nejteplejší a nejníže položené místo nejen ve Spojených státech, ale i na celém severoamerickém, kontinentu. Jeho nejnižší bod se nachází na dně vyschlého jezera Badwater, které leží 86 metrů pod úrovní hladiny světového oceánu. Údolí vzniklo jako příkopová propadlina posunem zemských ker podél zlomů, ohraničujících pohoří Panamint Range (na západě) a Amargosa Range (na východě). V roce 1913 zde byla naměřena teplota vzduchu +56.7 °C, avšak povrch se tu může rozpálit až téměř k bodu varu (například v roce 1972 zde byly naměřena povrchová teplota +93.9 °C, což je dodnes nejvyšší zaznamenaná teplota povrchu na světě). Během zimních nocí ovšem může teplota vzduchu naopak klesnout i pod bod mrazu. Ke vzniku extrémně vysokých teplot přispívá specifické mikroklima, kdy cirkulace ohřátého vzduchu funguje podobně jako horkovzdušná trouba. Díky srážkovému stínu Sierry Nevady zde naopak téměř neprší (ročně zde spadne v průměr jen kolem 50 mm srážek). Své jméno údolí dostalo v roce 1849, kdy si tudy skupina zlatokopů chtěla zkrátit cestu do míst právě probíhající kalifornské zlaté horečky (v okolí Sacramenta). Cestu jakýmsi zázrakem (až na jednoho muže) přežili, i když jim došlo jídlo a voda. Vzhledem ke zdejším nepříznivým podmínkám nebylo údolí prakticky nikdy soustavně obydleno. Lidé sem v minulosti přicházeli hlavě kvůli těžbě surovin, avšak všichni se na léto stěhovali do vyšších poloh s nižšími teplotami. V 80. létech 19. století zde byla nalezena a posléze těžena ložiska boraxu, což je minerál vzniklý vysrážením ve slaných jezerech (tzv. evaporit), který se využíval jednak jako zdroj bóru, a dále též v potravinářském a chemickém průmyslu, ve sklářství a v zemědělství (jako hnojivo). Po vytěžení zásob byla místa těžby opuštěna, čímž zde vznikla celá řada „měst duchů“, která jsou tu dodnes. Od roku 1933 je Údolí smrti chráněno jako národní monument a v roce 1994 dostalo status národního parku.