zatmění Slunce 20.4. 2023
- kategorie: kosmické jevy
- poloha: 22°08′ j.š., 117°58′ v.d.
- stát: Austrálie
- družice: Himawari-8
- datum pořízení snímku: 20.4. 2023
Díky zvláštní shodě okolností, kdy Slunce, které je přibližně čtyřistakrát větší než Měsíc, avšak současně je právě čtyřistakrát dále, můžeme ze zemského povrchu pozorovat jev známý jako zatmění Slunce, neboť obě dvě tělesa (Slunce a Měsíc) mají na pozemské obloze přibližně stejnou velikost. Protože však Měsíc i Země obíhají po eliptických drahách, není vzdálenost Slunce – Země a Země – Měsíc stále stejná, což má za následek že se poměr velikostí slunečního a měsíčního kotouče neustále mění. Pokud je poměr vzdálenosti Měsíce od Země ku vzdálenosti Slunce od Země stejný jako poměr velikosti Měsíce ku velikosti Slunce, jeví se Měsíc i Slunce na obloze jako stejně velká tělesa a Slunce bude Měsícem právě zcela zakryto. Při téže vzdálenosti Slunce – Země a menší vzdálenosti Měsíc – Země se bude Měsíc jevit jako větší a Slunce bude více než zcela zakryto. Na zemském povrchu je pak možné sledovat úplné zatmění Slunce. V opačném případě je však velikost měsíčního kotouče příliš malá, a Měsíc tak celé Slunce zarýt nedokáže. V takovém případě pozorujeme prstencové zatmění Slunce. Sluneční zatmění, ať už úplná či prstencová, jsou sama o sobě poměrně vzácným úkazem. Avšak ještě mnohem vzácnějšími jsou tzv. hybridní zatmění. V tomto případě jde o to, že v okamžiku zatmění mají sluneční a měsíční kotouč prakticky shodnou velikost. Díky vzájemnému pohybu všech tří těles dochází k tomu, že se zatmění z určitého bodu na zemském povrchu jeví jako úplné, zatímco z jiných oblastí jako prstencové. Právě takový úkaz bylo možné pozorovat 20.4. 2023 ze západního pobřeží Austrálie, Indonésie a Papuy-Nové Guiney. Z oběžné dráhy jej zaznamenala japonská meteorologická družice na polární dráze Himawari-8.