pohoří Air
- kategorie: pohoří
- poloha: 18°56′ s.š., 8°48′ v.d.
- stát: Niger
- družice: Sentinel-2B
- datum pořízení snímku: 12.5. 2021
Divoké a rozeklané pohoří Aïr vystupuje přímo z písečných dun pouště Tenere ve střední části afrického Nigeru. Cekově se rozkládá na ploše přibližně 84 000 km2, a je tedy o něco rozlehlejší než celé Česko. Základem celého pohoří je stará náhorní plošina kambrického stáří rozkládající se v nadmořské výšce 500 – 900 m n. m. skrze níž vystupuje celkem devět kruhových masivů představujících tzv. granitické intruze, z nichž ten vůbec nejvyšší Idoukal-n-Taghès dosahuje výška 2022 m n. m. Kromě toho zde ale můžeme najít i vulkanické prvky v podobě sopečných kuželů a starých kalder. Díky vyšší nadmořské výšce má pohoří přeci jen o něco více srážek než okolní poušť. Voda, která sem naprší, pak stéká do hluboce zaříznutých údolí, kde vytvoří oázy a jezírka známá pod názvem „gueltas“, jenž jsou nesmírně důležitá pro přežití nejen zdejších zvířat, ale i obyvatel tohoto jinak velmi nehostinného kraje. Ty tvoří zejména Tuaregové, kteří sem byly v průběhu 8. a 9. století našeho letopočtu zatlačeni ze severu Araby a dodnes zde žijí kočovným způsobem života. Pohoří Aïr je rovněž známé díky bohatým paleontologickým nalezištím pozůstatků pravěkých veleještěrů (dinosaurů), a dále pak díky archeologickým nalezištím spojeným se zdejšími prehistorickými zemědělsko-pasteveckými kulturami. Po nich nám do dnešních dnů zůstaly skalní mapy a rytiny (tzv. petroglyfy) zachycující obrazy různých zvířat (například žiraf či koní), z nichž ty vůbec nejstarší pocházejí z doby kolem roku 6000 př. n. l. V té době zde totiž vládlo mnohem vlhčí klima než dnes, takže zdejší krajinu pokrývaly především travnaté savany. Přibližně od třetího tisíciletí před naším letopočtem však začal postupný proces desertifikace, který v průběhu následujících staletí proměnil původně úrodné savany v nehostinnou poušť, kterou zde vidíme dnes.