Ararat

kategorie: hora, sopka
poloha: 39°42′ s.š., 44°17′ v.d.
stát: Turecko
družice: Sentinel-2B
datum pořízení snímku: 29.9. 2019

Hora Ararat je považována za národní symbol Arménie a je zobrazena dokonce na státním znaku této země. Paradoxní však přitom je, že se v Arménii vůbec nenacházím, neboť ve skutečnosti leží jen pár kilometrů za hranicí se sousedním Tureckem, která prochází zemědělsky velmi intenzivně využívaným údolím řeky Araks, které je ovšem známější jako „Ararat Valley“. Při výšce 5137 m n. m. je Ararat nejvyšším vrcholem Arménské vysočiny (a současně i nejvyšší horou Turecka). Jeho tvar pak napovídá o tom, že jde ve skutečnosti o sopku. Vulkanická činnost zde souvisí s kolizí Arabské desky s prakontinentem Laurasie, k níž došlo na rozhraní eocénu a miocénu. Sopka pak má polygenetická charakter (jedná se tedy o tzv. stratovulkán) kdy se výlevy lávy cyklicky střídají s chrlení sopečného popela a strusky. K poslední velké erupci zde došlo v roce 1840, při níž zahynulo n 10 000 lidí. Vrchol Araratu je trvale pokryt ledovcovou čepicí, jejíž rozsah se ale v důsledku současného oteplování klimatu postupně zmenšuje. Vrchol Araratu byl poprvé oficiálně dosažen v roce 1829, kdy sem vystoupil německý přírodovědec Friedrich Parrot v doprovodu arménského básníka a spisovatele Chačatura Abovjana. Vrchol Araratu je pak podle Bible místem, na kterém přistála po potopě světa bájná Noemova archa.