atol Nikumaroro

atol Nikumaroro

• kategorie: ostrov
• poloha: 4°40′ j.š., 174°31′ v.d.
• stát: Kiribati
• družice: Sentinel-2B
• datum pořízení snímku: 19.6. 2022

Dnešní příspěvek bude současně jakousi vzpomínkou na výjimečnou americkou letkyni Amélii Earhartovou. Amélie Earhartová se narodila v roce 1897 a již od útlého mládí se vyznačovala značně dobrodružnou povahou. Přestože letadlo poprvé viděla ve svých deseti letech, učaroval ji tento stroj až později, když v roce 1920 poprvé vzlétla společně se slavným pilotem z první světové války Frankem Hawkesem. Letectví v té době zažívalo celosvětově obrovský boom, neboť se rychle přeorientovalo z původně vojenského na civilní využití. V roce 1923 získala Amélie Earhartová pilotní licenci mezinárodní letecké federace (jako teprve šestnáctá žena na celém světě) a záhy poté začala získávat celou řadu leteckých rekordů, jako například ze přelet Spojených států či let z Havajských ostrovů na americkou pevninu. Dalším velkým milníkem byl roce 1928, kdy jako první žena přeletěla Atlantik – byť zatím jako pouhý pasažér. V roce 1932 již uskutečnila na stroji Lockheed Vega vlastní sólový transatlantický let, díky čemuž se stala mezinárodní celebritou, jejíž věhlas se prakticky vyrovnal prvnímu mužskému „pokořiteli“ Atlantiku, kterým byl Charles Lindbergh (který svůj přelet uskutečnil v roce 1927). Právě odtud pak také pochází její přezdívka „Lady Lindy“. Ani přelet Atlantiku však Earhartovou nemohl uspokojit, a tak v roce 1936 začala plánovat vůbec nejvyšší metu, kterou nebylo nic jiného než oblet celého světa. 1.6. 1937 odstartovala Earhartová společně s navigátorem Fredem Noonanem na palubě stroje Lockheed Electra z Miami. Po řadě mezipřistání v Jižní Americe, Africe, Indii a jihovýchodní Asii bylo další zastávkou město Lae na Nové Guiney, kam dorazili 2.7. téhož roku. Za sebou v té chvíli měli již trasu o délce 35 000 kilometrů, přičemž do cíle jim zbývalo dalších 11 000 kilometrů. Z Lae pak Earhartová s Noonanem odstartovali na další etapu, která vedla k Howlandovu ostrovu ležícímu přibližně na půli cesty mezi Austrálií a Havajskými ostrovy. K němu však letadlo nikdy nedoletělo. Letadlo i s oběma letci zmizelo a ani následné rozsáhlá pátrací akce po něm nenašla ani stopy. Záhadné zmizení Amélie Earhartové dalo vzniknout celé řadě spekulací, z nichž například jedna hovořila o „bílé letkyni zajaté japonskými vojáky“. Pravda vyšla definitivně najevo teprve v roce 2010, kdy byly na atolu Nikumaroro nalezeny kosterní pozůstatky a trosky letadla, jenž byly ztotožněny s oběma pohřešovanými letci. Podle tohoto nálezu pilotka i její navigátor havárii letounu (zapříčiněnou s největší pravděpodobností kombinací chyby v navigaci, špatného počasí a nedostatečné zásoby paliva) přežili a zahynuli zřejmě za několik týdnů či měsíců v důsledku dehydratace při marném čekání na záchranu (na ostrově není žádný zdroj pitné vody).