Baku

kategorie: město
poloha: 40°24′ s.š., 49°51′ v.d.
stát: Azerbajdžán
družice: Sentinel-2A
datum pořízení snímku: 27.9. 2022

Hlavní a současně i největší město Ázerbájdžánu – Baku bychom našli na západním pobřeží Kaspického moře. Rozkládá se na Apšeronském poloostrově v nadmořské výšce 28 m pod úrovní hladiny světového oceánu, což jej činí vůbec nejníže položenou metropolí na světě. Jeho jméno pochází ze staroperského výrazu Bad-Kudbe, který by bylo možné přeložit jako „město, kde fouká vítr“. Historie zdejšího osídlení sahá až do doby kamenné a bronzové. Na přelomu 12. a 13. století sem bylo přemístěno sídlo zdejších vládců, kteří město opevnili a vybudovali zde přístav. V 16. století se toto území dostalo pod nadvládu dynastie Safiovců ze sousední Persie. Po jejím vymření naopak ovládli město Rusové, kteří zde na konci 18. století na příkaz carevny Kateřiny Veliké založili základnu své námořní flotily. V roce 1797 se Rusové museli z města stáhnout, avšak po svém vítězství v rusko-perské válce v roce 1813 toto území natrvalo obsadili a připojili ke své říši. Zásadní význam pro rozvoj města měly bohaté zásoby ropy. Ty zde byly známy již od 8. století, avšak její těžba se začala prudce rozvíjet teprve s rostoucí poptávkou související s počátky tzv. průmyslové revoluce na počátku 19. století. V roce 1846 zde byl zprovozněn první mechanicky vyhloubený ropný vrt, ale již před tím se ropa těžila v ručně kopaných „ropných studnách“. V roce 1900 zde již bylo na 3000 ropných vrtů, které zajišťovaly polovinu celosvětové produkce ropy. Rozvoj těžby ropy a navazujícího průmyslu znamenal poptávku po pracovních silách, což vedlo k velmi radikálnímu nárůstu počtu obyvatel města. V roce 1918 zde byl vyhlášen samostatná Ázerbajdžánská republika, coby sekulární muslimský stát. O dva roky později (1920) však město obsadila sovětská armáda, která celé území připojila k SSSR. Zdejší zásoby ropy učinily z města jeden z hlavních strategických cílů německého tažení na východní frontě za druhé světové války, které však bylo zmařeno v důsledku bitvy u Stalingradu. Po válce se město stalo metropolí Ázerbajdžánské svazové republiky, která svým počtem obyvatel byla pátým největším městem v celém SSSR. Po rozpadu Sovětského svazu na počátku 90. let prošlo město poměrně značnou proměnnou, kdy byly zlikvidovány mnohé pomníky sovětské éry, a přiblížilo se tak podobě moderních evropských metropolí.