atol Wake (Spojené státy americké)
atol Wake
- kategorie: ostrov
- poloha: 19°17′ s.š., 166°37′ v.d.
- stát: zámořské území USA
- družice: Landsat-8
- datum pořízení snímku: 16.11. 2022
Ostrov Wake se nachází v polovině cesty mezi Havajskými ostrovy (2300 km) a ostrovem Guam na Marianách (2400 km). Díky své poloze patří k jedněm z nejodlehlejších ostrovů na světě. Poprvé byl objeven v roce 1568 výpravou španělského mořeplavce Álvara de Mendaña de Neyra, která vyplula z Peru, aby hledala bájnou zemi zlata, která se měla nacházet v jižním Pacifiku. Poté však byla ostrov opět zapomenut a podruhé byl objeven až v roce 1796, kdy byl pojmenován podle kapitána lodi Prince William Henry Samuela Wakea, jenž jej tehdy navštívila. V roce 1899 se ostrov dostal pod přímou kontrolu Spojených států v důsledku vítězství v americko-španělské válce. Následně sloužil jako telegrafní stanice a jako základna pro doplňování zásob uhlí amerického válečného námořnictva i osobních a nákladních parníků na trasách mezi Amerikou a Asií. Ve 30. letech se ostrov dostal do hledáčku letecké společnosti Pan American Airways, která chtěla nabídnout pravidelné letecké spojení mezi USA a Čínou. V roce 1935 zde proto byla vybudováno potřebné zázemí a o rok později ve zdejší laguně přistál první létající člun Martin M-130 „Flying Clipper“. V souvislosti se stále agresivnější politikou Japonska byla na ostrově v lednu 1941 vybudována vojenská základna, která byla Japonci napadena jen několik hodin po útoku na Pearl Harbor (8.12. 1941). Po prvním neúspěšném pokusu o vylodění japonských obojživelných jednotek byla nakonec zdejší americká posádka donucena 23.12. 1941 kapitulovat. Ostrov pak zůstal v držení Japonců až do konce války. Po válce zde byla obnovena americká námořní a vojenská základna a obnoveno bylo i civilní využití ostrova pro lety PanAm – avšak ne na dlouho, neboť záhy začala být používána letadla s delším doletem, takže mezipřistání již nebylo potřeba (poslední let s mezipřistáním se zde uskutečnil v roce 1972). Naopak vojenské využití ostrova bylo stále intenzivnější, kdy se zde v průběhu 60. – 70. letech testovaly systémy pro sledování a ničení nepřátelských mezikontinentálních balistických střel. V 80. letech zde pak probíhalo testování systémů vyvíjených v rámci tzv. strategické obranné iniciativy SDI („hvězdné války“). V současnosti je ostrov pod kontrolou letectva spojených států a přístup sem je možný pouze na zvláštní povolené. Ostrov je rovněž využíván jako jedno z míst pro nouzové přistání dopravních trans-pacifických letů.