Cape Farewell
  • kategorie: mys, písečná kosa
  • poloha: 40°30′ j.š., 172°47′ v.d.
  • stát: Nový Zéland
  • družice: Sentinel-2A
  • datum pořízení snímku: 14.1. 2019

Snímek zachycuje okolí nejsevernější výspy Jižního ostrova nového Zélandu. Tento mys byl objeven v roce 1642 v průběhu první výpravy nizozemského mořeplavce Abela Tasmana, který jej tehdy pojmenoval „Sand Duining Hoeck“. Za svůj současný název však vděčí jinému slavnému mořeplavci spojeného s průzkumem Nového Zélandu. Tímto mužem pak není nikdo jiný než James Cook, který jej pojmenoval podle skutečnosti, že se jednalo o poslední cíp novozélandské pevniny, kterou jeho námořníci spatřili před návratem do Anglie. Toto místo proto dodnes nese název Cape Farewell (tedy „Mys Rozloučení“). Směrem na výhod od samotného mysu pak vybíhá do moře dlouhá písečná kosa Farewell Spit vytvářející severní okraj rozlehlého zálivu Golden Bay. Svou aktuální délkou dosahující téměř 36 kilometrů přitom patří k vůbec největším útvarům svého druhu na světě. Za odlivu ustoupí mořská hladina do vzdálenosti až 7 kilometrů, čímž se vytvoří rozsáhlé území pokryté pískem a bahnem v němž se tu a tam vyskytuji izolované tůňky mořské vody. V takové okamžiky se sem slátají hejna nejrůznějších mořských ptáků, kteří v bahně loví ukryté korýše a další drobné živočichy. Právě díky tomu byla celé oblast v roce 1930 vyhlášena chráněnou ptačí rezervací. Současně tu však na mělčině mohou uváznout i velryby, které bez pomoci často zahynou. Zdejší mělčiny se staly osudnými i mnoha lodím, které tudy proplouvaly, z nichž hned několik zde dokonce ztroskotalo. V důsledku toho byl v roce 1870 na nejzazším výběžku celé kosy instalován maják, díky němuž se plavba v těchto vodách stala přeci jen o něco bezpečnější.