Chott-el-Djerid
- kategorie: občasné jezero
- poloha: 33°43′ s.š., 8°27′ v.d.
- stát: Tunisko
- družice: Sentinel-2A
- datum pořízení snímku: 25.12. 2016
Podobně jako i v mnoha jiných pouštních oblastech světa se i v severní Africe můžeme setkat s rozsáhlými terénními depresemi, které se po deštích naplňují dočasnými jezery. Těmto depresím se zde říká šotty („chott“). Největším takovým útvarem na Sahaře je Chott-el-Jerid, jehož část můžeme vidět na snímku. Rozkládá se v Tunisku na ploše přibližně 7000 km2 mezi městy Tozeur a Kebili. V geologické minulosti se jednalo o součást Středozemního moře, která byla později odškrcena v důsledku tektonických pohybů. Nitro éto terénní deprese (jejíž dno leží 10 – 25 metrů pod úrovní hladiny moře) je vyplněno jílem a hlínou, které jsou na povrchu pokryty vrstvou soli a sádrovce. Najít zde proto lze krásné exempláře tzv. pouštní růže (která ovšem s rostlinami nemá nic společného, neboť se ve skutečnosti jedná právě o krystaly sádrovce). Po silných přívalových deštích, které zpravidla přicházejí v zimních měsících, se celá pláň naplní vodou, avšak toto jezero díky horkému pouštnímu klimatu velmi rychle vysychá a většího rozsahu dosáhne jen ojediněle (průměrně jednou za 10 let). V letních měsících zde naopak teplota vzduchu může dosahovat běžně i kolem +50 °C, čímž nad rozpáleným povrchem dochází ke vzniku ideálních podmínek pro výskyt tzv. faty morgany (kterou zde lze údajně poměrně často sledovat). Zajímavostí je také skutečnost, že ještě na počátku 20. století zde údajně přežívala izolovaná populace krokodýlů. Podle řecké mytologie se na tomto místě zrodila Athéna – bohyně moudrosti, strategie, statečnosti a práva.
Věděli jste že…:
…fata morgana je optický jev v zemské atmosféře vznikající v důsledku zrcadlení vzdáleného objektu díky silné teplotní inverzi? Velké rozdíly v teplotě vzduchu mají za následek změnu optického indexu lomu, díky čemuž dochází k zalomení světelných paprsků. Pokud k tomuto jevu dojde pod úrovní pozorovatele, hovoří se o tzv. spodním zrcadlení („nepravé fata morganě“), které lze poměrně často sledovat i v našich podmínkách například nad rozpálenou silnicí (nad níž horký vzduch vytváří tenkou lesknoucí se vrstvičku, v niž se mohou zrcadlit okolní objekty). Mnohem vzácnější je ovšem tzv. svrchní zrcadlení („pravá fata morgana“), kdy k odrazu dochází naopak vysoko nad obzorem. Pro pozorovatele tak vzniká dojem objektů volně se vznášejících po obloze. Na závěr ještě dodejme, že pojmenování tohoto zajímavého přírodního jevu je odvozeno od čarodějnice Morgany Le Fey z příběhů o králi Artušovi.