inverzní oblačnost nad Českem (25.1. 2023)

Inverzní oblačnost 25.1. 2023 (střední Evropa)

Inverzní oblačnost 25.1. 2023: kouřové vlečky (Česko)

Inverzní oblačnost 25.1. 2023: Šumava – Boubín (Česko)

Inverzní oblačnost 25.1. 2023: Šumava – Plechý (Česko)

Inverzní oblačnost 25.1. 2023: Šumava – Knížecí Stolec (Česko)

Inverzní oblačnost 25.1. 2023: Krkonoše a Jizerské hory (Česko)

Inverzní oblačnost 25.1. 2023: Orlické hory – Suchý vrch (Česko)

Inverzní oblačnost 25.1. 2023: Orlické hory (Česko)

Inverzní oblačnost 25.1. 2023: Králický Sněžník (Česko)

Inverzní oblačnost 25.1. 2023: Hrubý Jeseník (Česko)

Inverzní oblačnost nad Českem (25.1. 2023)

• kategorie: počasí
• poloha: 50° s.š., 15° v.d.
• družice: Sentinel-3B [1, 2], Sentinel-2B [3 – 10]
• datum pořízení snímků: 25.1. 2023

Poslední lednový týden roku 2023 se nesl v podobě typického inverzního charakteru počasí, které opanovalo celou střední Evropu severně od Alp. Ve vyšších vrstvách atmosféry se nacházela masa teplejšího vzduchu, která působila jako „poklička“ pod níž se v přízemní vrstvě chladného vzduchu tvořila vrstva nízké oblačnosti, nad níž ostrůvkovitě vystupovaly jen nejvyšší horské vrcholy. Zatímco v nížinách panovala zcela zatažená obloha, na horách bylo v tuto dobu jasno a slunečno. Tuto situaci pak krásně zachytila družice Sentinel-3 na snímku z 25.1. 2023. Při pozornějším pohledu na území Česka si kromě pohraničních horských hřebenů můžeme všimnout ještě jednoho zajímavého jevu – kouřových vleček „probublávajících“ skrze jinak prakticky jednolitou vrstvu nízké oblačnosti. Kromě vleček uhelných elektráren Počerady, Tušimice, Prunéřov a Ledvice zde můžeme spatřit například i vlečky jaderných elektráren Temelín a Dukovany nebo například vlečku způsobenou teplárnou v Kladně. Pozorovat zde můžeme i jev známý jako „čeření kouřové vlečky“, které je typické právě pro inverzní charakter počasí. Ve stejný den nad naším územím přelétala i družice Sentinel-2B, která nám nabízí detailnější pohled. Přestože z hlediska odborné analýzy družicových dat tyto snímky nemají (kvůli vysokému stupni pokrytí oblačností) prakticky žádný velký význam, pohled na ostrůvky hor vyčnívající nad „moře“ nízké oblačnosti je velmi působivý. Zajímavostí pak je, že hranice nízké oblačnosti se v době pořízení snímků nacházela ve výšce přibližně 1000 m n. m. Tato úroveň ale nebyla na celém území stejná a obecně stoupala od severu k jihu. A tak zatímco například Suchý vrch v Orlických horách se svou výškou 995 m n. m. vyčníval nad úroveň mraků, jihočeské Kleť s výškou 1084 m n. m. již nikoliv.