jezero Issyk-Kul

jezero Issyk-Kul

• kategorie: jezero
• poloha: 42°26′ s.š., 77°18′ v.d.
• stát: Kyrgyzstán
• družice: Landsat-8, Ladsat-9
• datum pořízení snímku: 21.7. 2022, 23.7. 2022

Jezero Issyk-kul nalezneme v severovýchodní části středoasijského Kyrgyzstánu. Celkově zabírá plochu 6236 km2 a díky svému tektonickému původu dosahuje značné hloubky 668 metrů, což jej činí pátým nejhlubším jezerem na světě. Jeho hladina leží v nadmořské výšce 1608 m n. m., což jej činí druhým nejvýše položeným (velkým) jezerem na světě (po jihoamerickém jezeře Titicaca). Přestože je po obou stranách lemováno pásmy věčně zasněžených horských vrcholů, jejichž výška dosahuje úrovně 5000 m n. m., jeho hladina prakticky nikdy nezamrzá. Voda v jezeře má v zimních měsících teplotu kolem 2 – 3 °C, ačkoliv teplota vzduchu může dosahovat hodnot i kolem -25 °C. Led se zde proto vytvoří pouze v extrémně chladných zimách a to jenom v uzavřenějších zálivech. A tak není divu, že jeho jménu je možné přeložit jako „teplé jezero“. Zatímco do jezera ústí na 50 řek a říček, žádná z nich odtud neodtéká. Voda v jezeře je charakteristická svou čirou modrou barvou. Zajímavostí pak je, že jezero není vysloveně sladké, avšak slanost vody je mnohem nižší než v moři (jen přibližně 6 promile). I tak se však voda z jezera nedá používat k pití ani k zavlažování zemědělsky obhospodařované půdy. První zmínky o tomto jezeře pocházejí z čínských kronik z období 2 století př. n.l. Vědecký výzkum jezera však začal teprve v 19. století, přičemž jednou z jeho vůdčích osobností byl ruský vědec Nikolaj Prževalskij, který byl v roce 1888 na břehu jezera také pohřben. V období studené války se v jezeře testovaly sovětské jaderné ponorky, neboť vzhledem k jeho velké hloubce zde bylo možné napodobit podmínky v oceánu, avšak vzhledem k jeho poloze hluboko ve vnitrozemí asijského kontinentu bylo velmi obtížné tyto testy sledovat pomocí špionážních prostředků. Z tohoto důvodu jsou pak dodnes některé části pobřeží jezera veřejnosti nepřístupné.