Mauna Loa
  • kategorie: sopka, hora
  • poloha: 19°28′ s.š., 155°35′ z.d.
  • stát: Havajské ostrovy, Spojené státy americké
  • družice: Sentinel-2
  • datum pořízení snímku: 24.12. 2017

Mauna Loa (Spojené státy americké – Havajské ostrovy)

Ačkoliv je Mauna Loa (v jazyce původních Havajců „Dlouhá hora“) svou výškou 4169 m n. m teprve druhou nejvyšší sopkou na Havajských ostrovech, svou rozlohou a objemem nemá konkurenci. Základna jejího mohutného kuželu totiž dosahuje průměru kolem 120 kilomerů, díky čemuž je Mauna Loa považována za nejrozsáhlejší vulkanický masiv na Zemi. Obrovské rozměry a velké množství materiálu způsobují, že sopka vlastní váhou prohýbá zemskou kůru o zhruba 8 kilometrů do hloubky. Přestože se hora nachází v subtropickém podnebném pásmu, její výška má za následek, že teploty na jejím vrcholu často občas klesají pod bod mrazu a v zimních měsících se zde může objevit i sněhová pokrývka. Podobně jako v případě nedaleké sopky Mauna Kea i zde platí, že nad úroveň mořské hladiny vystupuje jen menší část hory a pokud bychom ji měřili od úpatí na dně oceánu, pak by se její vrchol nacházel ve výšce 9170 m. Vrchol hory pak zabírá rozsáhlá kaldera tvořená třemi navzájem se překrývajícími se krátery, která je dnes téměř po okraj zaplněna ztuhlou lávou. Stáří Mauna Loy je odhadována na 700 000 – 1 000 000 let, a pokud vezmeme v potaz poměr rozměrů hory a času, který měla na svůj vývoj k dispozici, stává se Mauna Loa rázem kandidátkou na jednu z nejrychleji rostoucích sopek na světě. Z historického hlediska neexistují žádné relevantní zprávy o erupcích sopky před příchodem Evropanů (tj. před rokem 1778). První písemně zaznamenaná erupce se zde odehrála v roce 1832. Od té doby sopka vybuchla ještě 33x. Naposledy se tak stalo v roce 1984. Naprostá většina erupcí má charakter poklidných výlevů lávy, které až na pár výjimek prakticky nepředstavují žádné větší nebezpečí. K prvnímu pokusu o výstup na vrchol Mauna Loy došlo v průběhu třetí výpravy kapitána Jamese Cooka, kdy se sem vydala výprava vedená botanikem Johnem Ledyardem. Tento pokus však byl nakonec neúspěšný, a tak vrcholu dosáhla v roce 1794 až následující výprava vedená Archibaldem Manziesem, která byla součástí expedice kapitána George Vancouvera. V roce 1956 byla na úbočí hory ve výšce 3397 m n. m. vybudována Mauna Loa Observatory, která se věnuje sledování meteorologických a klimatologických údajů. Od roku 1965 jsou zde instalovány přístroje pro pozorování procesů ve sluneční chromosféře a koróně. Primárním zájmem je zde pozorování tzv. výronů koronární hmoty (Coronar Mass Ejections), tedy oblaků elektricky nabitých částic, která mohou být zachycena geomagnetickým polem Země a způsobit geomagnetické bouře.   

Věděli jste že…?

…na observatoři Mauna Loa od roku 1958 probíhá nejdelší souvislé sledování obsahu oxidu uhličitého v zemské atmosféře?