Suezský průplav (nehoda)
- kategorie: doprava
- poloha: 30°00′ s.š., 32’34‘ v.d.
- stát: Egypt
- družice: Sentinel-2A [1, 2], Sentinel-1B [3]
- datum pořízení snímku: 24.3. 2021 [1, 2], 27.3. 2021 [3]
V úterý 23. března 2021 došlo v Suezském průplavu k nehodě při níž nákladní loď Ever Given najela na břeh a následně zůstala beznadějně vzpříčena. Průplav tak zůstal zcela zablokován. Příčiny této nehody zatím nejsou známy. Spekuluje se o náhlém snížení viditelnosti v důsledku prachové bouře, avšak s největší pravděpodobností se jedná o selhání posádky lodi. Prakticky ihned se rozběhly záchranné práce s cílem uvízlou loď vyprostit pomocí bagrů a remorkérů. To však nebylo vůbec snadné, jelikož díky délce 443 metrů a tonáži 224 000 BRT je Ever Given jednou z největších nákladních kontejnerových lodí současnosti. Uvízlou loď blokující Suezský průplav si můžeme prohlédnout i na snímku pořízeném družicí Sentinel-2A pořízeném 24.3. 2021. Pokusy o vyproštění lodi Ever Given byly dlouho neúspěšné, a loď se tak podařilo vyprostit až v pondělí 29.3. 2021 (tedy téměř po týdnu). Za tu dobu se před vjezdem do průplavu vytvořila doslova „dopravní zácpa“ dalších přibližně 370 lodí, které musely čekat, než bude kanál znovu zprovozněn. Čekající lodě si pak můžeme prohlédnout jak na již zmíněném snímku pořízeném družicí Sentinel-2A, tak možná ještě lépe na radarovém snímku pořízeném 27.3. 2021 družicí Sentinel-1B. Množství mikrovlnného („radarového“) záření, které se odráží zpátky ke družici je totiž (mimo jiné) dáno dielektrickými vlastnostmi povrchu. Z tohoto důvodu pak „kovové“ lodě vytvářejí v radarových datech velmi silné odrazy, kterých si můžeme všimnout hned na první pohled. Zdánlivě nevýznamná nehoda měla dalekosáhlé následky, neboť škody, které v jejím důsledku vznikly, byly vyčísleny na 220 miliard (!) dolarů. Někteří dopravci se například rozhodli nečekat na zprovoznění průplavu, ale poslat své lodě oklikou kolem mysu Dobré naděje a celé Afriky, což ovšem znamená prodloužení plavby o 9000 kilometrů a 7 – 12 dní. Největší problém pak tato událost znamenala pro zpracovatele, kteří čekají na dodání zboží „just-in-time“ (tak, aby jej u sebe nemuseli skladovat). Pro své rozsáhlé ekonomické následky proto bylo současné zablokování průplavu některými médii označováno jako „druhá suezská krize“. Na tomto místě připomeňme, že jako „první“ suezská krize jsou označovány události, které vedly k vypuknutí tzv. druhé arabsko-izraelské války v roce 1956.
Věděli jste že…?
…Suezským průplavem propluje ročně přibližně 19 000 lodí (tj. kolem 50 denně) představujících asi 30 % celosvětové nákladní kontejnerové dopravy?