Orografické vlny (19.12. 2021)

Orografické vlny nad Českem (19.12. 2021)
  • kategorie: počasí
  • poloha: 50° s.š., 15°v.d.
  • stát: Česko
  • družice: Sentinel-3B
  • datum pořízení snímku: 19.12. 2021

Snímek zachycuje takřka učebnicovou ukázku takzvaných orografických vln, které v prostoru nad územím Česka zachytila družice Sentinel-3B 19. prosince 2021. Vzduch si naprostá většina z nás představuje jako jakousi nehmotnou éterickou entitu, která nás obklopuje na každém kroku. To je ale veliký omyl, ve skutečnosti váží na úrovni mořské hladiny 1m3 vzduchu (o teplotě 0°C ) přibližně 1.3 kg! Ostatně důsledek toho, že vzduch „nějakou“ hmotnost má, pociťujeme neustále a to v podobě atmosférického tlaku. Z toho pak také plyne, že pohybující se masa vzduchu má určitou setrvačnost. Když potom narazí na překážku v podobě horského hřebene je donucena stoupat vzhůru, kde se ale díky setrvačnosti nezastaví, ale pohybuje se ještě „o kousek“ dál. Tím jak masa vzduchu stoupá do vyšší výšky, dochází souběžně k jejímu ochlazování. Pokud je toto ochlazení dostatečné a teplota vzduchu klesne až pod úroveň rosného bodu, dojde ke kondenzaci vody obsažené ve vzduchu, a tím ke vzniku pruhu oblačnosti. Následně však již vzduchová hmota nemá (obrazně řečeno) pevnou půdu pod nohama, a proto začne opět klesat, a to i pod úroveň původní překážky. S poklesem výšky dochází naopak k postupnému ohřívání vzduchu, a tím i k ustání kondenzace, následkem čehož vznikne pás bez oblačnosti. Pokles vzduchové hmoty pokračuje tak dlouho, než se vzduch opět ohřeje, stane se lehčím a začne opět stoupat. Celý proces se tak opakuje a to několikrát po sobě. V našich podmínkách dochází ke vzniku orografických vln zejména na hřebenech Krušných hor a Šumavy díky jejich výhodné orientaci napříč převládajícímu (západnímu) směru proudění vzduchu. V případě snímku na ukázce pak můžeme sledovat vznik rozsáhlého systému orografických vln v důsledku severozápadního proudění na závětrné straně Krušných hor a Krkonoš, avšak k jejich vzniku dochází i za dalšími pohořími jakými jsou například Jeseníky, Brdy, Beskydy či Malé Karpaty.