písečná bouře nad Saharou (29.3. – 1.4. 2024)
- kategorie: počasí
- poloha: severní Afrika, Evropa
- region: Afrika, Evropa
- družice: Meteosat-11 (MSG-4)
- datum pořízení snímků: 29.3. – 1.4. 2024
V posledních březnových dnech roku 2024 jsme byli svědky situace, kdy silné větry v oblasti Sahary zvedaly do vzduchu písek a prach, a tyto jemné částice pak byly ve vyšších vrstvách atmosféry přenášeny na vzdálenosti až několika tisíc kilometrů. Také Česko bylo „saharským prachem“ zasaženo s nebývale silnou intenzitou. Jeho přítomnost se projevovala především silným zákalem a případně i žlutavou či narůžovělou barvou ovzduší. Na to, jak celá situace vypadala pohledem z geostacionární meteorologické družice Meteosat-11 (MSG-4) se můžeme podívat prostřednictvím animace zachycující období 80 hodin od čtvrtka 28.3. 2024 8:00 UTC do neděle 31.3. 2024 15:00 UTC. Tato animace je zkonstruována na základě kombinace termálních kanálů IR 12.0, IR10.8 a IR8.7. Jedná se o tzv. mikrofyzikální produkt primárně navržený pro rozpoznávání různých typů oblačnosti (a jejich fyzikálních charakteristik). Vysoká oblačnost tvořená ledovými krystalky se zde jeví jako tmavě červená až červenohnědá zatímco nízká a střední oblačnost zde má zelenou až žlutozelenou barvu. Zvířená oblaka pouštního prachu a písku pak mají sytě růžovou (purpurovou) barvu. První, čeho si při sledování animace můžeme všimnout, je to, že se ve skutečnosti jednalo o dvě události, které Evropu zasáhly v krátkém odstupu od sebe. První mrak saharského prachu začal vznikat v oblasti na hranících Maroka a Alžírska ve čtvrtek kolem 10:00 UTC. Po svém zformování se začal díky převládajícímu proudění vzduchu přesouvat směrem na severovýchodu a nad ránem 29.3. zasáhl nejprve Sardinii a Korsiku (cca kolem 4:00 UTC) a v následujících hodinách se přesunul nad Ligurské moře při severním pobřeží Itálie. Ve stejnou dobu (tj. kolem 9:00 UTC) se nad Saharou začal formovat nový a ještě rozsáhlejší mrak prachu, který se vydal po podobné trajektorii jako mrak první. První mrak přešel ve večerních hodinách 29.3. přes severní Itálii a Rakousko a následně zasáhl především území Maďarska (naše území tak zasáhl vlastně spíše okrajově). Mezi tím se druhý mrak pohyboval o něco západněji, takže nad ránem 30.3. zasáhl nejprve oblast jižního pobřeží Francie odkud se dále přesunul přes Švýcarsko až do střední Evropy. Zatímco pozůstatky prvního z obou mraků zůstávaly v odpoledních hodinách 30.3. nad východním Slovenskem a západní Ukrajinou, zbytky druhého mraku byly naopak unášeny přes severní Německo a Polsko až nad Baltské moře. Jeho část však zůstala rozprostřená nad střední a východní Evropou až do odpoledních hodin 31.3. Definitivní tečku za touto událostí pak udělal příchod studené fronty v odpoledních hodinách 1.4., který masu vzduchu s rozptýlenými zbytky mračna prachu doslova vytlačil ze střední Evropy směrem k severovýchodu.