mlha nad Českem (31.10. 2022)
- kategorie: počasí
- poloha: 50°00′ s.š., 15°00′ v.d.
- stát: Česko
- družice: Sentinel-3B [1], Sentinel-2B [2]
- datum pořízení snímků: 31.10. 2022 [1], 27.10. 2022 [1]
Při pohledu z okna se v posledních dnech října roku 2022 naskýtal na většině území Česka stále stejný obrázek. Zatímco údolí prakticky po celý den vyplňovalo doslova moře mléčně bílé mlhy, na vrcholcích hor panovalo jasné a slunečné počasí. Vznik této situace měla na svědomí silná tlaková výše nacházející se nad západním Středomořím, která způsobila, že nad území střední Evropy začala proudit masa (na tuto dobu) nezvykle teplého vzduchu. Současně však již (ve srovnání s letními měsíci) slabší sluneční svit nedokáže dostatečně prohřát zemský povrch, čímž ve výsledku dojde ke vzniku teplotní inverze. Za normálních okolností se vzduch u povrchu ohřívá, čímž se stává lehčím, a tak stoupá vzhůru (tento jev se nazývá konvekce) a postupně se opět ochlazuje. Pokles teploty s výškou dosahuje v průměru hodnot kolem 0.6 °C na 100 výškových metrů. Jestliže se však vzduch u povrchu neohřeje a současně dojde k nasunutí masy teplejšího vzduchu nad vrstvu vzduchu studeného, teplota s výškou neklesá, ale naopak roste. To si můžeme krásně demonstrovat na mapě teplot z neděle 30.10. 2022 (kdy příliv teplého vzduchu nad naše území vrcholil). Zatímco v nížinách dosahovala maximální teplota vzduchu hodnot kolem 11 °C, na horách bylo podstatně tepleji a teplota v mnoha případech překročila 25° C (což tento den učinilo nejpozdnějším letním dnem v dosavadní historii měření). Vznik teplotní inverze pak má za následek hned několik jevů. Teplota v chladnější vrstvě vzduchu při povrchu může klesnout pod tzv. rosný bod. V takovém případě začne docházet ke kondenzaci vodní páry obsažené ve vzduchu a ke vzniku mlhy. Protože je navíc studený vzduch u povrchu těžší než teplejší vzduch ve vyšších vrstvách atmosféry, nedochází k vertikálnímu pohybu vzduchu (konvekci). Díky tomu, že počasí pod vlivem tlakové výše (která inverzní situaci způsobila) je navíc charakteristické jen slabým prouděním vzduchu („větrem“), může vrstva mlhy v nižších polohách vydržet po velkou část dne (nebo i po celý den). Ne jinak tomu bylo i v pondělí 31.10. 2022, kdy tuto situaci krásně zachytila družice Sentinel-3B (snímek byl pořízen v 11:22 SEČ). Vrstva přízemní mlhy nemusí být příliš mocná, a tak pokud se dostaneme na dostatečně vysoký vrchol, ocitneme se na jakémsi „ostrově“ vyčnívajícím nad hladinu přízemní oblačnosti. Přesně takovou situaci si pak můžeme prohlédnout na druhém snímku, který byl pořízen 27.10. 2022 družicí Sentinel-2B. Vidět na něm můžeme vrchol hory Říp „probíjející se“ vrstvou mlhy setrvávající v Polabské nížině. V pravé části snímku si pak můžeme všimnout kouřové vlečky mělnické elektrárny vystupující nad vrstvu mlhy.