Saipan a Tinian
  • kategorie: souostroví
  • poloha: 15°05′ s.š., 145°40′ v.d.
  • stát: Severní Mariany
  • družice: Sentinel-2A
  • datum pořízení snímků: 14.12. 2018

Ostrovy Saipan a Tinian představují dva z celkových patnácti ostrovů tvořících souostroví Mariany, nacházející se přibližně na polovině cesty mezi Japonskem a Novou Guineou (asi 2500 km jihovýchodně od Japonských ostrovů). Prvním Evropanem, který sem dorazil, byl portugalský mořeplavec (ve španělských službách) Fernão de Magalhães, který tyto ostrovy objevil na své první cestě kolem světa v roce 1521. Své jméno souostroví získalo podle španělské královny Marie-Anny Habsburské. Španělská nadvláda trvala až do roku 1898, kdy Španělsko kontrolu nad ostrovy ztratilo v důsledku prohrané španělsko – americké války ve prospěch USA. Spojené státy však Mariany záhy prodaly Německu. Po první světové válce se Mariany dostaly pod správu Japonska, které z nich vytvořilo silnou vojenskou a námořní základnu. Díky tomu hrálo souostroví důležitou roli v průběhu tichomořské části druhé světové války. 15. června 1944 se na Saipanu vylodily v rámci „operace Forager“ jednotky americké námořní pěchoty, které začaly svádět tvrdé boje se zdejší japonskou posádkou. V reakci na to se byla vyslána japonská námořní eskadra, což nakonec vyústilo v jednu z posledních bitev letadlových lodí v druhé světové válce – tzv. bitvu ve Filipínském zálivu. V důsledku dřívějších ztrát tvořily posádky japonských námořních letadel již jen mladí a naprosto nezkušení piloti, kteří byli sestřelováni jeden za druhým. Proto je tato bitva někdy označována jako „Great Mariana Turkey Shoot“ („velké střílení krocanů na Marianách“). Bitva skončila prakticky totální likvidací japonské flotily, díky čemuž japonské loďstvo jako významný vojenská síla fakticky přestalo existovat. Boje pokračovaly i na souši a to doslova do posledního muže. 6. července 1944 zde spáchal sebevraždu japonský admirál Čiuči Nagumo (velitel japonského svazu letadlových lodí, který byl prakticky u všech významných japonských operací včetně napadení Pearl Harboru či bitvy o Midway). Když už nebylo kam dále ustupovat, vrhli se 7. července zbývající japonští vojáci do bezhlavého sebevražedného útoku, kdy mnozí vojáci byli vyzbrojeni pouze meči nebo bambusovými holemi. Z původně asi 4000 mužů přežilo jen několik desítek. Nejtragičtější událost však měla teprve následovat. V obavách z Američanů spáchalo na 1000 japonských civilistů hromadnou sebevraždu skokem z útesů do moře. Tento útes pak dodnes nese označení Banzai Cliff. Menší z obou ostrovů – Tinian – je od Saipanu oddělen jen úzkým, 8 kilometrů širokým průlivem. Na rozdíl od Saipanu byl Tinian Američany dobyt relativně snadno za pouhých 8 dní. Poté byl přebudován na leteckou základnu, jejíchž trosek postupně pohlcovaných okolní džunglí si na snímku můžeme v severní části ostrova všimnout dodnes. Právě z tohoto místa startovaly oba bombardéry B-29, které 6. a 9. srpna 1945 svrhly atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki.