Santorni
- kategorie: ostrov, sopka
- poloha: 36°24′ s.š., 25°23° v.d.
- stát: Řecko
- družice: Sentinel-2A
- data pořízení snímku: 12.9. 2019
Ostrov Santorini se nachází na samém rozhraní Egejského a Krétského moře asi 110 km severně od Kréty a 220 km jižně od Athén. Svůj současný název ostrov získal teprve ve 13. století na počest světice sv. Ireny (Sancta Irene). Ve starověku byl ale znám (mimo jiné) pod názvem Théra či Kalliste (tj. „nejkrásnější“). Z původního vulkánu, který se v těchto místech vypínal nad mořskou hladinu, dodnes zbyly jen obvodové části obepínající 400 metrů hlubokou kalderu o rozměrech 13 x 17 km. Erupce, které dala ostrovu jeho současný tvar, se zde odehrála kolem roku 1600 př. n.l. a v současnosti je považována za jeden z vůbec nejsilnějších známých sopečných výbuchů v dějinách. Jeho síla je v současnosti odhadována na ekvivalent 2400 Mt TNT, což je pro srovnání přibližně 100 x více než jakou silou vybuchla v roce 1883 známá sopka Krakatoa. Vůbec nejsilnější člověkem zkonstruovaná a reálně odpálená termonukleární zbraň (sovětská bomba „Car“) pak proti tomu působí dojmem nicotného prsknutí (její síla byla 50 Mt). Takto silný sopečný výbuch musel mít nejen naprosto devastující účinek pro okolí ostrova (vrstva vyvrženého popela a ničivé vlny tsunami), ale současně musel mít i globální důsledky. Zprávy o podivné změně podnebí časově odpovídající tomuto výbuchu se například dochovaly ve starých čínských spisech. Katastrofa, kterou sopka způsobila, je zpravidla spojována se zánikem tzv. Mínojské civilizace na nedaleké Krétě. Na samotném ostrově pak bylo archeology objeveno (částečně pod hladinou moře) dokonale zakonzervované starověké město Akrotíri známé také jako „řecké Pompeje“, vybudované na svou dobu pozoruhodně vyspělou civilizací (byly zde objeveny například rozvody teplé vody ohřívané geotermální energií do jednotlivých domů). Zajímavým zjištěním pak ovšem je, že zde (na rozdíl od Pompejí) nebyly nalezeny žádné lidské ostatky, což by nasvědčovalo tomu, že katastrofa neudeřila náhle, ale že zdejší obyvatelé měli čas město opustit. Osud města Akrotíri, které se v důsledku sopečného výbuchu částečně zhroutilo pod hladinu moře, pak mohl být jakýmsi předobrazem známé legendy o bájné Atlantidě. Také ve vzdálenějším Egyptě časově odpovídá období výbuchu sopky vzniku tzv. Nové říše, jejíž zakladatel faraon Ahmose I. vystupuje v biblickém příběhu známém jako Exodus. Vlastní sopečná erupce je proto spojována s legendou o „deseti ranách egyptských“. Od svého ničivého výbuchu na přelomu 16. a 17. století př. n.l. se vulkán probudil k životu ještě přibližně 10x. V roce 1707 tak vznikl nový „centrální“ ostrůvek Nea Kameni. Vůbec k poslední menší erupci zde došlo v roce 1950. Dodnes je zde však možné zaznamenat výdechy sopečných plynů a páry a tu a tam dojde i k zemětřesení. Přesto všechno je ostrov pro svou krásu jednou z vůbec nejnavštěvovanějších destinací v Řecku.