Vesuv

kategorie: sopka
poloha: 40°49′ s.š., 14°25′ v.d.
stát: Itálie
družice: Sentinel-2A
datum pořízení snímku: 13.1. 2020

Činné sopky rozhodně nepatří mezi úkazy, které jsou pro Evropu typické. Vesuv je jedinou činnou sopkou kontinentální Evropy, avšak přesto patří k jedněm z nejznámějších vulkánů na světě. Jeho vznik souvisí se subdukcí africké litosférické desky pod desku eurasijskou. Stáří Vesuvu je pak odhadováno na minimálně 400 000 let. Do obecného povědomí vešel především díky mohutné erupci z roku 79 n.l., která zcela zničila města Pompeje a Herculaneum. Obě města byla doslova pohřbena pod mohutnou, místy až 6 metrů silnou, vrstvou popela a sopečné pemzy a zůstala zapomenuta až do roku 1738 (kdy bylo objeveno Herculaneum), respektive 1748 (kdy byly odkryty Pompeje). Ve vykopávkách obou měst byla pod vrstvami popela nalezena i zakonzervovaná mumifikovaná těla obětí sopky, která se dochovala až do dnešních dnů včetně výrazu zděšení v jejich tvářích. Odhaduje se, že při tomto sopečném výbuchu zahynulo několik desítek tisíc lidí. Výbuch sopky sledoval i tehdejší učenec Plinius starší, který při něm sám zahynul, když pomáhal s evakuací obyvatel ze zasažených oblastí. Na jeho počest je tento typ sopečného výbuchu dodnes označován jako „pliniovská erupce“.