vnitrozemská delta Žluté řeky
- kategorie: vnitrozemská delta
- poloha: 41°02′ s.š., 107°43′ v.d.
- stát: Čína
- družice: Sentinel-3A [1], Sentinel-3B [2]
- datum pořízení snímků: 11.4. 2020 [1], 26.8. 2020 [2]
Oproti deltám při ústí řek vznikají vnitrozemské delty v případě, že řeka začne protékat rovinatou oblastí, kdy se rychlost jejího toku zpomalí na tolik, že se dosud unášené částečky materiálu začnou usazovat. Řeka si mezi těmito nánosy musí najít „cestu“, a její koryto se proto začne rozdělovat do spletitého systému kanálů, které se však po nějaké době opět spojí do jednoho hlavního toku. K podobné situaci dochází zejména v místech, kde se na toku řeky v minulosti nacházelo jezero, které ale později zaniklo. Jeden z nejtypičtějších příkladů vnitrozemské delty si můžeme prohlédnout na středním toku Žluté řeky (Chuang Che), která je svou délkou 5464 km druhým nejdelším vodním tokem Číny. Žlutá řeka pramení v nadmořské výšce přibližně 4800 m v pohoří Kun-Lun. Její střední a dolní tok je pak považován za jakousi kolébku čínské kultury. Jméno tohoto veletoku pochází z dob vlády dynastie Chan (která v Číně vládla mezi léty 206 př. n.l. – 220 n.l.). Charakterizuje zbarvení vody způsobené unášenými částečkami zeminy, neboť Žlutá řeka protéká (a tím pádem eroduje) silné sprašové vrstvy. Zmiňovaná vnitrozemská delta se pak nachází v nejsevernější části toku řeky v jinak pusté krajině poblíž hranic s Mongolskem. Prakticky již o starověku bylo prostředí zdejších říčních kanálů využíváno pro závlahové zemědělství, které zde probíhá dodnes. A tak toto místo představuje doslova zelený ostrůvek uprostřed pouště. Proměnu delty v čase ostatně ilustrují i naše snímky, z nichž první byl pořízen družicí Sentinel-3 11. dubna 2020, zatímco druhý pochází z 26. srpna téhož roku.