ledovec Aletschgletscher

kategorie: ledovec
poloha: 46°28′ s.š., 8°03′ v.d.
stát: Švýcarsko
družice: Sentinel-2A
datum pořízení snímku: 16.7. 2019

Bernské Alpy patří společně s Walliskými Alpami k nejvyšším a současně i nejznámějším horským celkům nejen ve Švýcarsku, ale i v celé Evropě. Spatřit zde můžeme například vůbec nejvyšší štít této části pohoří Finsteraarhorn (4274 m n. m.) či o něco nižší Aletschhorn (4195 m n. m.). Snad vůbec nejznámějšími vrcholy Bernských Alp je ale trojlístek Jungfrau (4158 m n. m.), Mönch (4107 m n. m.) a Eiger (3970 m n. m.). Severní stěna posledně jmenované hory se stala významným milníkem v historii alpinismu, neboť svou výškou 1800 m se jedná o jednu z nejvyšších skalních stěn v Evropě, která je výzvou i pro ty nejzkušenější horolezce. Díky celé řadě neúspěšných pokusů o slezení (z nichž mnohé skončily tragicky) se ze „severní stěny“ (Nordwand) záhy stala Mordwand („vražedná stěna“). Do sedla mezi vrcholy Jungfrau a Mönch (Jungfraujoch) vede nejvýše položená ozubnicová železnice v Evropě. Plány na její stavbu pocházejí již z roku 1860 – tehdy ovšem nebyly z důvodu nedostatku financí realizovány. Finanční krytí projektu se nakonec podařilo zajistit průmyslníkovi Adolfu Guyer-Zellerovi. Stavba byla zahájena v roce 1894. První úsek dráhy byl zprovozněn již roku 1898, avšak následná ražba tunelu skrze masiv Eigeru si vyžádala dalších 16 let práce. Ve své současné podobě tak byla dráha uvedena do provozu v roce 1912. Ze sedla Jungfraujoch se naskýtá pěkný výhled na místo zvané Konkordiaplatz, kde se ve výšce 3450 m n. m. stékají čtyři menší ledovce (Grosse Aletschfirn, Jungfraufirn, Ewigschneefeld a Grüneggfirn), čímž vzniká dlouhý ledovcový splaz ledovce Aletschgletscher táhnoucí se jihozápadním směrem do údolí Rhony (čelo ledovce se pohybuje rychlostí kolem 180 m za rok). Při délce 23 km se jedná o vůbec největší (a nejdelší) ledovec v celých Alpách. Není bez zajímavosti, že jen v tomto jediném ledovcovém masivu je soustředěno až 4 % veškeré sladké vody v Evropě. Stejně jako ostatní ledovce je i tento výrazně postižen oteplováním klimatu, které způsobuje jeho poměrně rychlý ústup. Odhaduje se, že od roku 1880 se délka ledovcového splazu zkrátila o 2.3 km a tloušťka ledového příkrovu se snížila o přibližně 300 metrů.