Askja

kategorie: sopka
poloha: 65°01′ s.š., 16°44′ z.d.
stát: Island
družice: Sentinel-2A
datum pořízení snímku: 30.8. 2017

Vulkán Askja bychom našli v centrální části Islandské vysočiny. Do historie vešla svou mohutnou erupcí, která se zde odehrála v roce 1875. Až do té doby sopce nevěnoval nikdo pozornost, neboť ta byla již přes 400 let v klidu a navíc se nachází zcela mimo osídlené oblasti. Poprvé o sobě dala Askja vědět přibližně o rok dříve, kdy několik pastevců spatřilo v dálce (v místech kde sopka leží) záhadnou vrstvu mlhy a kouře. Současně byly cítit i otřesy země, které se časem neustále zesilovaly. K hlavní erupci došlo v noci z 28. na 29. března 1875. Díky vysokému obsahu sopečných plynů a hustotě lávy měla erupce explozivní charakter. Tlak plynů způsobil nejprve obrovský výbuch, po kterém se láva dostala do kontaktu s podzemní vodou. Voda se začala okamžitě měnit páru, jejíž tlak způsobil další explozi, při níž vzniklo jezero Víti (jedná se o tzv. maar). Poté následovala pliniovská fáze erupce, při níž sopka vychrlila do atmosféry několikakilometrový mrak popela a prachu, který se následně začal přesouvat směrem na Evropu. Díky velké vzdálenosti od obydlených míst samotná erupce nikoho nezabila. Sopečný prach a popel, který pokryl většinu ostrova, ovšem prakticky zničil veškeré zdejší pastviny, následkem čehož došlo k masivnímu úhynu hospodářských zvířat, a tím k rozsáhlému hladomoru. Výsledkem byl masivní exodus obyvatelstva z Islandu zejména do Severní Ameriky. Odhaduje se, že v důsledku erupce odešlo z ostrova přibližně 20 – 25 % veškerého obyvatelstva. Na místě erupce se dnes nachází sopečná kaldera o rozměrech cca 4.5 x 2.5 km vyplněná jezerem o hloubce přes 200 metrů. V jejím těsném sousedství je pak možné spatřit i již zmíněné maarové jezírko Víti. Dodejme, že zatím k poslední zaznamenaná erupci Askji došlo v roce 1961.