Nová Země
- kategorie: ostrov, souostroví
- poloha: 75°16′ s.š., 60°29′ v.d.
- stát: Rusko
- družice: Sentinel-2A
- datum pořízení snímku: 25.8. 2019
Nová Země (Но́вая Земля́) je souostrovím nacházejícím se v Severním ledovém oceánu, severně od pobřeží Ruska, kde tvoří rozhraní mezi Barentsovým a Karským mořem. Skládá se ze dvou hlavních ostrovů („Severního“ a „Jižního“) oddělených velmi úzkým průlivem Matočkin Šar. Celková rozloha obou ostrovů je přibližně 82 6000 km2. Z čistě geologického hlediska ostrovy představují pokračování pohoří Ural, které je od zbytku pevniny odděleno mořským průlivem. První zprávy o tomto souostroví pocházejí z 11. století, kdy sem poprvé přišli lovci z oblasti Novgorodu. V roce 1554 sem dorazil anglický mořeplavec Hugh Willoughby, avšak daleko známějším průzkumníkem, jehož jméno nese i moře omývající západní břehy těchto ostrovů, byl Holanďan Willem Barents. Po prvním neúspěšném pokusu z roku 1594 se Barents vydal na druhou výpravu k průzkumu těchto nehostinných oblastí. Jeho cílem bylo přitom najít tzv. „severovýchodní průjezd“, tedy cestu po moři kolem severního pobřeží Asie až na dálný východ. Barentsova loď však byla uvězněna ledem a výprava zde tedy musela přezimovat. Poté se posádka vypravila na dvou záchranných člunech k jihu. Během cesty však velitel výpravy Willem Barents zemřel. Zbytku posádky se na člunech podařilo překonat vzdálenost 2600 km k pobřeží poloostrova Kola, kde byli námořníci zachráněni holandskou lodí. V 50. letech 20. století bylo souostroví využíváno sovětskou armádou jako pokusná jaderná střelnice. 30.10. 1961 zde byla odpálena vůbec nejsilnější termonukleární zbraň v dosavadních dějinách lidstva (tzv. bomba „Car“) o síle 55 Mt.