delta Nigeru

kategorie: řeka
poloha: 4°55′ s.š., 6°13′ v.d.
stát: Nigérie
družice: Sentinel-2A
datum pořízení snímku: 24.12. 2019

Řeka Niger je svou délkou 4160 km třetí nejdelším vodním tokem Afriky. Je zanesena již na starověké Ptolemaiově mapě. Zajímavostí ovšem je, že v té době (a ještě hodně dlouho potom) panovala představa, že se jedná o dvě různé řeky. Příčinou tohoto stavu je zvláštní průběh jejího toku, který od svého pramene v Leonsko-Liberijské vysočině směřuje nejprve směrem k severovýchodu, kde se dostává až na samotný okraj Sahary. Díky velmi silnému výparu se zde průtok řeky dramaticky snižuje a její koryto se zde navíc rozvětvuje do systému vnitrozemské delty, která je pozůstatkem starého a dnes již zaniklého jezera. Od tohoto místa dál se směr toku obrací zpět k jihovýchodu. Řeka se tak postupně vrací zpět do vlhčích oblastí, čímž opětovně roste i její průtok. Průzkumu toku Nigeru se jako první Evropan věnoval skotský lékař Mungo Park, který se při svých dvou výpravách v letech 1795 a 1805 snažil objevit jeho pramen. Během své druhé výpravy byl však při plavbě po řece zavražděn zdejšími domorodci. K definitivní lokalizaci pramene Nigeru tak došlo až o mnoho let později, a to konkrétně v roce 1959. Zajímavostí pak je, že jej uskutečnila výprava českých cestovatelů Ladislava Pařízka a Lubomíra Mikuly. My se však prostřednictvím snímku díváme naopak na ústí této řeky do Guinejského zálivu, kde vytváří rozsáhlou deltu. Tato oblast je někdy označována jako „protektorát ropných řek“, což souvisí se skutečností, že je bohatým nalezištěm ropy, která je zde intenzivně těžena od 50. let 20. století a která představuje 75 % příjmů Nigérie (která je díky tomu největším producentem ropy v celé Africe). S těžbou je ovšem spojeno silné znečištění životního prostředí, a dále pak spory o přerozdělování zisků, které z těžby a prodeje ropy plynou. Tyto spory pak od konce 60. let přerostly v dlouhodobou partyzánskou válku spočívající v sabotážích ropovodů a únosech zahraničních zaměstnanců těžařských firem. Tyto konflikty mají svůj původ v občanské válce, která zde probíhala v letech 1967 – 1970, kdy zde byla vyhlášena separatistická republika Biafra, která však byla postupně zlikvidována vojsky centrální vlády. Tato válka byla známá tím, že si vyžádala obrovské množství civilních obětí, které zahynuly buď při samotných bojích, nebo v důsledku hladu, který zde v důsledku války vypukl.