Elborz – Damávand
  • kategorie: hora, sopka
  • poloha: 35°57′ s.š., 52°07′ v.d.
  • stát: Írán
  • družice: Sentinel-2A
  • datum pořízení snímku: 24.10. 2020

Pohoří Elborz se táhne v severním Íránu podél pobřeží Kaspického moře, přičemž ze západu navazuje na Malý Kavkaz, zatímco na východě pokračuje dále na území Afganistánu. V dávné geologické minulosti tvořila oblast tohoto pohoří malou samostatnou litosférickou desku, která se nejprve oddělila od „prakontinentu“ Gondwany a následně na počátku druhohor narazila na dnešní Eurasii. Od ní se pak opět oddělila, avšak ve čtvrtohorách se k ní zase připojila v důsledku probíhajícího alpinsko-himalájského vrásnění, která současně vytvořilo i dnešní podobu pohoří. Snímek pak zachycuje jeho nejvyšší horu, kterou je stratovulkán Damávand nacházející se asi 65 kilometrů na východ od Teheránu. Svou výškou 5609 m n. m. se jedná nejen o nejvyšší vrchol Íránu, ale i celého Blízkého východu. Počátky vulkanické činnosti zde spadají do období pleistocénu před asi 1.78 miliony let. Podle současných výzkumů zde k poslední erupci došlo někdy kolem roku 5350 př. n.l. Stále zde však můžeme najít například vývěry horkých termálních pramenů, fumaroly a další jevy související se sopečnou činností. Snad právě díky tomu má tato hora významné místo v perské mytologii. První doložený výstup na její vrchol je datován k roku 907, kdy zde stanul arabský učenec a cestovatel Abu Dolaf Kazraji. Později, na počátku 13. století, sem zavítal byzantsko-arabský geograf Jakut al-Hamawi ar-Rumi, který sice nevystoupil na samotný vrchol, avšak horu velmi detailně popsal. Prvním Evropanem, který na vrchol vystoupil, byl v roce 1837 britský kartograf W. M. Thompson. Z jeho popisu pak vyplývá, že místní obyvatelé chodili na vrchol hory vcelku běžně za těžbou síry.

Věděli jste že…?

…jméno pohoří má stejnou etymologii jako jméno nejvyšší hory Kavkazu Elbrus?

string(0) ""