vodní dílo Gabčíkovo
  • charakter: přehrada
  • poloha: 47°52′ s.š., 17°32′ v.d.
  • stát: Slovensko
  • družice: Sentinel-2A [1-2], Landsat-5 [3-4]
  • datum pořízení snímků: 9.10. 2020 [1-2], 17.10. 1984 [3-4]

Rozsáhlá vodní díla se nenacházejí jen na asijských nebo jihoamerických veletocích, avšak najdeme je i v Evropě, třeba nedaleko Bratislavy na Dunaji, kde se nachází vodní dílo Gabčíkovo. O stavbě vodního díla na středním toku Dunaje se uvažovalo již v průběhu 19. století. Důvodem byla především skutečnost, že průběh přirozeného koryta se v čase neustále měnil, což velmi znesnadňovalo lodní dopravu (některé části koryta se zanášely, zatímco nově vzniklá ramena byla příliš úzká a mělká). K vlastní realizaci této stavby však došlo až o téměř o 100 let později. Původně se mělo jednat o společný Československo – Maďarský projekt, jehož hlavním smyslem bylo již zmíněné zlepšení splavnosti Dunaje a současně mělo toto vodní dílo plnit funkci ochrany před povodněmi, které zde udeřily například v letech 1954 a 1965, kdy způsobily rozsáhlé materiální škody. Stavba byla zahájena v roce 1977, avšak postupně vyvolala v Maďarsku vlnu protestů, jenž vyvrcholily tím, že maďarská strana v roce 1989 od projektu jednostranně odstoupila, ačkoliv v té době již byla stavba z přibližně 90 % hotová. Nastalo proto dilema, zda vodní dílo dokončit v upravené podobě tak, aby nezasahovalo na území Maďarska, či pouze zakonzervovat a ponechat nedokončené. Díky vysokému stupni rozpracovanosti a značným nákladům, které již byly vynaloženy, bylo nakonec v roce 1991 rozhodnuto o dokončení díla, které bylo uvedeno do prozatímního provozu v roce 1992 a kompletně bylo dokončeno v roce 1996. Dokončení stavby je však dodnes předmětem mezinárodního sporu mezi Slovenskem a Maďarskem. Na prvním snímku (pořízeném 9.10. 2020) si můžeme prohlédnout současný stav. V levém horním rohu můžeme vidět tzv. dělící hráz nedaleko obce Čunovo rozdělující vody Dunaje na dvě části. Do původního koryta (tzv. „Starý Dunaj“) tvořícího hranici mezi Slovenskem a Maďarskem je vpouštěna jen menší část vody. Všimnout si zde můžeme zejména propletence desítek slepých říčních ramen obklopených hustými lužními lesy. Většina vody je ale odváděna do uměle vybudovaného kanálu vedoucího výhradně na území Slovenska. Zde se také nachází druhá přehradní hráz vybudovaná nedaleko obce, která se původně jmenovala Bös a která byla po roce 1948 přejmenována na počest jednoho z československých parašutistů, kteří v roce 1942 spáchali atentát na Heydricha – Gabčíkovo. Stejným jménem pak bylo označeno i celé vodní dílo. Jak vypadala zdejší krajina v době budování vodního díla, se můžeme podívat na druhém archivním snímku pořízeném družicí Landsat-5 v roce 1984. Všimnout si na něm především právě probíhající stavbu plavebního kanálu a současně i původní vzhled „starého“ koryta Dunaje. Oba snímky (současný i historický) si tentokráte můžete prohlédnout jak v přirozených barvách, tak v tzv. CIR kombinaci (kde lépe vyniknou říční ramena „starého“ Dunaje).