kácení amazonského pralesa
- kategorie: vegetace
- poloha: 10°12′ j.š., 54°58′ z.d.
- stát: Brazílie
- družice: Landsat-5, Landsat-7, Landsat-8
- datum pořízení snímků: sekvence snímků pořízených v letech 1984 – 2020
Amazonský prales pokrývá v současné době území o celkové rozloze kolem 5.5 milionu km2. Jeho největší část se nachází v tzv. Amazonské nížině tvořící převážnou část povodí největší a nejdelší řeky světa – Amazonky. Průzkum tohoto těžce přístupného území byl zahájen velmi záhy po objevení Jihoamerického kontinentu na počátku 16. století. V té době začalo Portugalsko a Španělsko vysílat do vnitrozemí misionáře, kteří měli obracet místní obyvatele na křesťanskou víru. Jinou skupinu lidí pak tvořili dobrodruzi, kteří sem přicházeli s vidinou naděje, že se jim podaří objevit bájnou zemi zlata – Eldorádo, která se měla nacházet kdesi ve vnitrozemí. Jedním z těchto dobrodruhů byl i Francisco de Orellana, který se vypravil z pobřeží dnešního Ekvádoru, překonal Andy, a dále pokračoval po proudu velké řeky, kterou zde objevil. V místě jejího soutoku s jinou velkou řekou (kterou dnes známe jako Rio Negro) se Orellana setkal s bojovným kmenem, kterému velely ženy. Podle nich pak řeku pojmenoval jako Rio Amazonas („řeka Amazonek“) jako připomínku bájných starověkých bojovnic. Výpravě se nakonec podařilo dostat až k samému ústí řeky, které již bylo známo dříve. Svou rozlohou představuje amazonský prales přibližně polovinu všech tropických deštných lesů na Zemi. V současné době se však dostává do popředí zájmu paradoxně v souvislosti s odlesňováním. Tento proces byl zahájen již při první kolonizaci tohoto území, kdy byl původní prales vypalován a na jeho místě byly zakládány plochy pro pěstování zemědělských plodin. Obnažená půda však nebyla schopná plodiny vyživovat příliš dlouho, a tak jakmile začaly výnosy z polí klesat, bylo nejjednodušší vypálit další kus pralesa…a tak tomu je prakticky dodnes. Až do 60. let 20. století měl tento proces minimální dopady, neboť rozloha vykácených ploch byla vzhledem k celkové rozloze pralesa víceméně bezvýznamná. Situace se však začala měnit od 70. let, kdy se rychlost kácení pralesa začala prudce zvyšovat, takže do roku 2005, kdy intenzita odlesňování dosáhla svého maxima, bylo vykáceno 800 000 km2 (16 %) pralesa. Pro lepší představu je možné uvést, že v období, kdy rychlost odlesňování dosáhla v Amazonii svého vrcholu, bylo každým rokem zlikvidován prales na ploše 30 000 km2. Tímto tempem by bylo území o rozloze celého Česka vykáceno za přibližně 2.5 roku. V pozdějších letech se rychlost kácení pralesa sice postupně snížila, avšak v současnosti se bohužel začíná opět zvyšovat. Podobně jako v minulosti jsou vykácené plochy používány primárně k pěstování sóji, která představuje jeden z hlavních vývozních artiklů, na nichž je brazilská ekonomika silně závislá. Po vyčerpání půdy jsou pak plochy postupně přeměněny na pastviny využívané pro pastvu skotu. Nejintenzivněji probíhá odlesňování na jižním okraji amazonského pralesa, odkud pochází tato časosběrná sekvence zachycující proměnu tohoto území mezi roku 1984 a 2020.