Kilimandžáro

kategorie: sopka
poloha: 3°04′ j.š., 37°21′ v.d.
stát: Tanzánie
družice: Sentinel-2B
datum pořízení snímku: 3.2. 2019

Horský masiv Kilimandžáro se nachází nedaleko rovníku (3° jižně od něj) v Tanzánii v těsné blízkosti hranic s Keňou. Skládá se ze tří, v současné době již vyhaslých, sopečných kuželů Shira, Kibo a Mawenzi, jejichž vznik souvisí s přítomností Velké příkopové propadliny (Východoafrického riftu). Vulkanická činnost zde začala probíhat před přibližně 2.5 miliony let (v části Shira) a skončila pravděpodobně v době před 150 000 – 200 000 roky. I přesto zde lze dodnes nalézt celou řadu tzv. post-vulkanických jevů, jakými jsou například fumaroly či výdechy sopečných plynů. Výškou svého nejvyššího vrcholu (Uhuru, 5895 m n. m.) se jedná nejen o nejvyšší bod Tanzánie, ale i celé Afriky. Současně se přitom jedná o 4. nejprominentnější a současně i nejizolovanější horu světa. Pravděpodobně první doložený výstup na vrchol absolvoval domorodý vojenský zvěd Johannes Kinyala Lauwo. Po něm zde v roce 1889 stanuli německý cestovatel Hans Meyer a jeho rakouský společník Ludwig Purtscheller. Název masivu znamená ve svahilštině „Svítící hora“, což s velkou pravděpodobností souvisí s tím, že její vrchol je pokryt bílým ledovcem. Toto jméno bylo poprvé zaznamenáno v roce 1860 německým cestovatelem Johannem Ludwigem Krampfem. Pomineme-li zprávy antických autorů (například Ptolemaia), u nichž není jisté, že se jejich popis skutečně týkal této Kilimandžára, pak prvním Evropanem, kterým se o tomto masivu dozvěděl, byl španělský cestovatel Martín Fernández de Enciso. Během své cesty do Mombasy vyslechl historky o „dvojici vysokých hor, jejichž vrchol pokrývá sníh“, které posléze zahrnul do svého cestopisu vydaného v roce 1519. Zprávy o horách pokrytých sněhem v horkém africkém podnebí ale působily značně nevěrohodně, a proto jim prakticky nikdo nevěřil. Jejich pravdivost tak byla potvrzena teprve v polovině 19. století, kdy do blízkosti obou hor (z nichž tou druhou je Mount Kenya) dorazili první evropští cestovatelé. Vrcholový ledovec Kilimandžára se utvořil v období před asi 500 000 lety a od té doby cyklicky ustupoval a následně opět přirůstal v souvislosti se střídáním dob ledových a meziledových. V současnosti však ledovec v důsledku aktuálního oteplování klimatu rychle ustupuje. Za posledních 100 let se jeho plocha zmenšila o 85 % a předpokládá se, že do roku 2040 zcela zanikne.