Ključevskaja

kategorie: sopka
poloha: 58°03′ s.š., 160°38′ v.d.
stát: Rusko
družice: Sentinel-2A
datum pořízení snímku: 21.8. 2019

Kamčatka tvoří přibližně 1250 km dlouhý poloostrov, který z východu odděluje Ochotské moře od zbytku Tichého oceánu. Rusové sem pronikli poprvé v letech 1658 – 1661, kdy sem několikrát zavítala výprava pod vedením Ivana Kamčatyje (po němž byl celý poloostrov později pojmenován). Povrch Kamčatky je tvořen celou řadou vulkánů, kterých bychom zde našli kolem 160, z nichž 29 je dodnes činných. Tak vysoká prostorová hustota sopek je přitom světovým unikátem. Na snímku pak vidíme vůbec nejvyšší ze zdejších sopek, kterou je Ključevskaja dosahující výšky 4750 m n. m. Díky ní se jedná o 13. nejprominentnější a 15. nejizolovanější horu na celém světě. Ključevskaja je poměrně mladou sopkou, neboť její vznik je datován do doby před pouhými 6000 lety. Svou aktivitou navíc patří k vůbec nejaktivnějším sopkám na světě. Její první erupce byla zaznamenána v roce 1697, avšak předpokládá se, že za posledních 3000 let vybuchla již nejméně stokrát. K zatím poslednímu výbuchu zde došlo v roce 2015. Vrchol vulkánu byl poprvé zdolán v roce 1788 Danielem Gaussem a dalšími dvěma horolezci, kteří se sem vypravili v rámci výpravy britského průzkumníka Josepha Billigse. Ključevskaja je ovšem součástí mnohem většího vulkanického masivu, který je kromě ní tvořen ještě dalšími pěti sopkami. Nejnižší z nich se nachází pod velkým ledovým příkrovem, kterého si můžeme všimnout prakticky uprostřed snímku. Tato sopka byla dlouhou dobu považována za vyhaslou, neboť k poslední erupci zde došlo před více než 1000 lety. V roce 1955 se ovšem vulkán probudil k životu mohutnou erupcí, které rozmetala vrchol sopky, jejíž výška se tak ustálila na současných 2882 m n. m. Od té doby zde došlo ještě asi k 50 dalším erupcím, které však již nikdy neměly sílu výbuchu z roku 1955. Tento vulkán ovšem zaujme především svým jménem, neboť vlastně žádné nemá a je znám pod názvem Bezymjannyj (tj. „Bezejmenný“).