Krakatoa
- kategorie: sopka
- poloha: 6°06′ j.š., 105°25′ v.d.
- stát: Indonésie
- družice: Sentinel-2A
- datum pořízení snímků: 17.9. 2018, 12.9. 2019
Sopka Krakatoa, všeobecně známá díky jedné z nejhorších vulkanických katastrof v dějinách lidstva, se nachází v Sundském průlivu oddělujícím Jávu od sousední Sumatry. Koncem 19. století se nad jeho hladinu vypínal téměř 800 metrů vysoký vulkanický kužel, který však byl považován za neškodný, neboť poslední erupce zde proběhla v roce 1680 a od té doby byla sopka považována za spící. To byl však krutý omyl. Předehru k mnohem hrozivějším událostem sopka odehrála v květnu roku 1883, kdy začala chrlit mračno kouře a popela do výšky kolem 6 kilometrů. Již koncem měsíce však aktivita ustala. Podruhé se Krakatoa probudila k životu v průběhu června. Skutečná katastrofa však nastala 27. srpna 1883, kdy se krátce po sobě ozvaly čtyři mohutné výbuchy, z nichž ten nejsilnější bylo slyšet až v australském městě Alice Springs či na africkém ostrově Rodriguez vzdáleném 4800 kilometrů (zvuková vlna pak obletěla celý svět kolem dokola 7x). Mrak kouře a sopečného popela vystoupal do výšky 50 kilometrů. Spad pemzy a popela pokryl oblast do vzdálenosti 160 km od sopky. Erupce byla doprovázena vznikem mohutných pyroklastických proudů tvořených horkými plyny, úlomky lávy a sopečným popelem. Tyto proudy se šířily po polštáři vodní páry přes hladinu okolního oceánu rychlostí několik set km/h, díky čemuž zakrátko zasáhly pobřeží Sumatry, odkud pak pronikly dále do vnitrozemí. Kromě toho vznikla 40 metrů vysoká vlna tsunami, která zasáhla pobřeží Jávy a Sumatry (tato vlna byla zaznamenána i na pobřeží Austrálie a Afriky). Celkem v důsledku erupce zahynulo 36 000 lidí, čímž je tato událost po výbuchu Tambory v roce 1815 druhou nejničivější sopečnou erupcí v dějinách lidstva. Sopka silou svého výbuchu zničila sama sebe. Když nad Sundským průlivem opět vyšlo slunce a moře se uklidnilo, zůstala nad hladinou jen malá troska Rakata. Zbytek vulkánu pak zmizel v moři. V roce 1927 se z vod Sundského průlivu opět začal valit kouř ohlašující vznik nové sopky, jenž se nakonec vynořila nad hladinu o rok později. Tato nová sopka pak byla pojmenována jako Anak Krakatoa („dítě Krakatoy“). Pravidelné erupce nový sopečný kužel zvyšovaly o několik metrů za rok. Tak sopka opět narostla do výšky 338 metrů. Všichni jen tušili, že je jen otázkou času, kdy zde dojde k další tragédii. Stalo se tak v roce 2018. Nové období zvýšené aktivity sopky začalo v červnu a vyvrcholilo mezi 20. a 22. prosincem téhož roku, kdy se odehrála nová prudká erupce, díky níž se celý sopečný kužel během několika minut zhroutil do moře. Na prvním snímku vidíme vzhled sopky 17.9. 2018, tedy již po začátku posledního období aktivity, které vyvrcholilo o další tři měsíce později. Druhý snímek představuje tentýž pohled avšak s využitím pásem pořízených v oboru infračerveného záření (kde více vynikne horká láva stékající po úbočí sopky). Třetí snímek pak byl pořízen téměř o rok později 12.9. 2019, kde již vidíme jen kalderu vyplněnou malým kráterovým jezerem, jenž vznikla po erupci v prosinci 2018.