Kurilské ostrovy
- kategorie: souostroví
- poloha: 44°46′ s.š., 147°17′ v.d.
- stát: Rusko
- družice: Sentinel-2A
- datum pořízení snímků: 3.11. 2018
Kurilské ostrovy představují ostrovní řetězec táhnoucí se v délce přibližně 1200 km mezi Kamčatkou a Japonskými ostrovy. Ve skutečnosti vlastně představují vrcholky podmořského vulkanického hřbetu vytvářejícího hranici mezi Tichým oceánem a Ochotským mořem, který je vlastně pokračováním Kamčatského vulkanického systému. Ten je pak sám o sobě součástí tzv. Pacifického ohnivého kruhu, jehož vznik souvisí se subdukcí tenčí Pacifické litosférické desky pod silnější desky kontinentální (v tomto případě jde možná trochu překvapivě o desku Severoamerickou a nikoliv Eurasijskou). Díky tomu bychom v rámci Kurilského souostroví nalezli přes 100 sopek, z nichž 35 je dodnes aktivních. Název souostroví pochází od zdejších původních obyvatel (Ainů), a dal by se přeložit jako „Stinné ostrovy“. První zprávy o Kurilských ostrovech pocházejí z roku 1635 z Japonska. V roce 1643 sem dorazil nizozemský mořeplavec a kartograf Maarten Gerritsz Vries, který se však mylně domníval, že doplul do průlivu oddělujícího Severní Ameriku od Asie (ostrov Urup povařoval za výběžek ostrova japonského Hokkaido, zatímco ostrov Itrup byl považován za výběžek severoamerického kontinentu). O dalších pár let později sem dorazili také Rusové. Nejprve to byla v roce 1646 výprava Ivana Moskvitina a později (v roce 1697) další výprava pod velením Vladimira Atlasova. Rusové začali postupovat z Kamčatky směrem k jihu a podmaňovat si další a další ostrovy. Tak začalo docházet po přibližně 100 letech k prvním konfliktům s Japonci. Původní obyvatelé ostrovů – již zmínění Ainové – se cítili být vázáni k Rusům, neboť ti jim odpustili placení daní, zatímco Japonci proti nim vysílali válečné výpravy. Na konec to však byli právě oni, kdo padli za oběť sporům mezi oběma velkými národy. Vzájemné vztahy mezi Ruskem a Japonskem byly poprvé ošetřeny vzájemnou smlouvou z roku 1855. V roce 1875 se Rusové kontroly nad souostrovím vzdali ve prospěch Japonska výměnou za ostrov Sachalin, o který však Rusko vzápětí zase přišlo v důsledku prohrané rusko-japonské války z let 1904 – 1905. Znovu se Rusko (respektive v té době již Sovětský svaz) dostalo do válečného stavu s Japonskem v srpnu 1945. Celé souostroví bylo obsazeno rudou armádou a připojeno k území SSSR, což bylo (mimo jiné) důvodem, proč byla definitivní mírová smlouva mezi Japonskem a SSSR podepsána teprve v 50. letech 20. století. Japonsko se však nároků na kontrolu celého souostroví nevzdalo prakticky dodnes.