kráter Ngorongoro
- kategorie: vulkanická kaldera
- poloha: 3°12′ j.š., 35°27′ v.d.
- stát: Tanzánie
- družice: Landsat-8
- datum pořízení snímku: 3.9. 2013
Kráter Ngorongoro nacházející se v severní Tanzánii již na první pohled nezapře svůj vulkanický původ. V průběhu třetihor se na tomto místě zdvíhala mohutná sopka, jejíž výška je dnes odhadována na 4500 – 5800 m. Před přibližně 3 miliony let zde ovšem došlo k mohutné erupci, při níž se vulkán svou vlastní vahou zhroutil, a na jeho místě pak zůstala jen 19 kilometrů široká a 600 metrů hluboká vulkanická kaldera. Co činí toto místo naprosto jedinečným však není jeho vulkanický původ, ale unikátní ekosystém ukrývající se uvnitř kráteru. Našli bychom zde totiž pravděpodobně největší koncentraci volně žijících zvířat v Africe. Setkat bychom se tu mohli například s tzv. „velkou pětkou“, tedy buvolem, slonem, lvem, leopardem a nosorožcem. Nosorožci však byli pytláky již téměř vyhubeni, a tak zde žije (či spíše přežívá) jen posledních pár jedinců. Kromě nich tu ale žijí i pakoně, zebry, gazely nebo hyeny. Zajímavostí přitom je, že na rozdíl od zbytku Afriky tato zvířata po celý rok nikam nemigrují, neboť stěny kaldery jsou poměrně výraznou a těžko překonatelnou překážkou. Bohatství zdejší zvířeny se koneckonců odráží i v samotném názvu tohoto místa, který v řeči domorodých Masajů znamená „dar života“. Evropany byl kráter Ngorongoro objeven teprve v roce 1892, kdy sem dorazil rakouský etnograf a kartograf Oskar Baumann. V roce 1951 zde byl vyhlášen národní park (se zákazem lovu) a roku 1976 byla celé lokalita zapsána na seznam přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Není proto divu, že se dodnes jedná o jednu z nejpopulárnějších lokalit pro tradiční africké safari.