tajfun Hinnamnor
- kategorie: počasí
- poloha: východní část Tichého oceánu
- region: Japonsko, Čína, Taiwan, Jižní Korea
- družice: Himawari-8 [1, 2], Sentinel-2 [3]
- datum pořízení snímku: 31.8. 2022 [1], 1.9. – 6.9. 2022 [2], 4.9. 2022 [3]
Letní období je v našich zeměpisných šířkách neodmyslitelně spojeno s výskytem bouřek, jejichž projevy mohou v některých případech napáchat poměrně značné škody. Ani ty nejsilnější bouřky však zpravidla nelze srovnávat s tím, co mohou způsobit tzv. tropické cyklóny, které patří vůbec k nejničivějším projevům počasí a v počtu obětí se společně se zemětřeseními řadí k nejničivějším přírodním katastrofám. Právě jim je pak věnován i dnešní příspěvek. Z čistě fyzikálního pohledu představují tropické cyklony oblast nízkého tlaku vzduchu ve tvaru obrovského rotujícího víru, kde rychlost větru může dosahovat až hodnoty kolem 300 km/h. Jejich dalším typickým prvkem je přítomnost tzv. „oka“. Ke vzniku tropických cyklón dochází v oblastech silně prohřáté vody (jejíž teplota musí dosahovat minimálně 26 °C). Intenzivní výpar vody dává vzniknout mase vlhkého vzduchu, v níž postupně začne docházet k opětovné kondenzaci vodní páry. Při ní pak dochází k uvolňování tzv. latentního tepla, které je hlavním hnacím motorem rodící se cyklóny. Rotační pohyb celého útvaru pak má na svědomí tzv. Coriolisova síla, která je důsledkem rotace Země kolem své osy. Proto vzniká naprostá většina tropických cyklón v pásmu vymezeném přibližně 10° – 30° zeměpisné šířky, ale nikdy ne přímo na rovníku (neboť zde je Coriolisova síla nulová). Zajímavostí je pak skutečnost, že v důsledku působení Coriolisovy síly rotují cyklóny na severní polokouli vždy proti směru hodinových ručiček, zatímco na jižní polokouli je tomu přesně naopak. Vzduch v rámci tropické cyklóny opisuje jakousi spirálu o stále menším průměru, čímž se směrem ke středu neustále zvyšuje jeho rychlost, která dosahuje maxima na vnějším okraji oka. Jistým paradoxem pak je, že uvnitř oka (které může dosahovat průměru cca 20 – 50 km) panuje jasná obloha a vane zde jen mírný vánek. Tropické cyklóny jsou v různých částech světa označovány různými názvy, i když se jedná o bouře působící na stejném principu. V Atlantském oceánu jsou známé jako hurikány, zatímco v oblasti Pacifiku a jihovýchodní Asie se jim říká tajfuny. V Indickém oceánu jsou pak známé jako cyklóny. K ohodnocení síly tropické cyklóny je od roku 1974 používána tzv. Saffirova-Simpsonova stupnice, která rozlišuje celkem 5 kategorií definovaných podle rychlosti větru a atmosférického tlaku. Jak taková tropická cyklona vypadá, si můžeme názorně ukázat na tajfunu Hinnamnor, který před několika málo dny zasáhl pobřeží východní Asie. Tento tajfun se začal formovat 27.8. 2022 jako tzv. tropická deprese, která následujícího dne (28.8.) nejprve zesílila na tropickou bouři a následně o další den později (29.8.) se z ní stal již plnohodnotný tajfun, který velmi rychle (30.8.) zesílil až na 5. (a tedy nejvyšší) stupeň „hurikánové“ stupnice. Tajfun vstoupil do oblasti Filipín, kde zeslábl na 4. stupeň, avšak hned 1.9. opět zesílil na 5. stupeň. Současně se prudce změnil směr jeho pohybu, kdy se z původně západního směru stočil na severovýchod podél východního pobřeží Asie. V následujících dnech pak zeslábl na 2. stupeň, přičemž postupně zasáhl Jižní Koreu a Japonsko. 7. září pak zaniknul v oblasti Ochotského moře. Animace, kterou si zde můžete prohlédnout, je vytvořená ze snímků geostacionární meteorologické družice Himawari-8, která je „zavěšena“ nad západní částí Tichého oceánu, odkud měla oblast výskytu tohoto tajfunu doslova jako na dlani. Animace zachycuje vývoj tajfunu Hinnamnor od 1.9. 2022 (20 UTC) do 6.9. 2022 (15 UTC). Další snímek pak byl pořízen 4.9. 2022 družicí Sentinel-2A a umožňuje nám pohlédnout přímo do oka tajfunu Hinnamnor s nejvyšším možným prostorovým detailem.
