pohoří Ural

kategorie: pohoří
poloha: 65°02′ s.š., 60°06′ v.d.
stát: Rusko
družice: Sentinel-2A
datum pořízení snímku: 26.5. 2020

Pohoří Ural se táhne v délce přibližně 2500 km z polárních oblastí na pobřeží Karského moře až do rozsáhlých stepí na hranici Ruska a Kazachstánu. Jeho vznik souvisel s tektonickou srážkou „prakontinentů“ Sibiře a Baltiky v období karbonu (tj. před asi 250 – 300 miliony let). Nejvyšším vrcholem je hora Narodnaja (1895 m n. m.) nacházející se v polární části pohoří (a také prakticky uprostřed našeho dnešního snímku). Ural je pak rovněž považován za geografickou hranici Evropy a Asie, která však poměrně neobvykle probíhá po jeho východním úpatí pohoří a nikoliv po hlavním hřebeni. V důsledku toho tak celé pohoří patří geograficky ještě do Evropy. Název Ural je používán od 16. století a pochází pravděpodobně z tatarského výrazu, který by se dal přeložit jako „kamenný pás“. Pohoří však bylo známé již mnohem dřív, neboť první písemná zmínka o něm se dochovala v kronice z roku 1096. Hory byly prakticky od počátku známé díky bohatým nalezištím nejrůznějších rud (např. měď, železo apod.), vzácných kovů (zlato, platina) a drahokamů (diamanty, jaspisy, ametysty, smaragdy…). Jejich těžba zde probíhá již od 18. století a jako perličku lze zmínit například to, že zdejší drahokamy využíval dvorní klenotník ruských carů Carl Fabergé pro výrobu svých proslulých „Fabergého vajec“.