Vysoké Tatry
  • kategorie: pohoří
  • poloha: 49°09′ s.š., 20°05′ v.d.
  • stát: Slovensko, Polsko
  • družice: Sentinel-2A
  • datum pořízení snímků: 22.9. 2019

Vysoké Tatry jsou součástí mohutného horského oblouku Karpat táhnoucího se z Rakouska podél Česko – Slovenského a později Slovensko – Polského pomezí přes Ukrajinu až do Rumunska. Výškou svého nejvyššího vrcholu o nadmořské výšce se dokonce jedná o nejvyšší část celých Karpat. Celkově bychom ve Vysokých Tatrách mohli napočítat hned 26 vrcholů o výšce vyšší než 2500 m n. m. Pohoří se táhne v délce přibližně 26 kilometrů a pro svůj plošně malý rozsah je proto někdy označováno jako „nejmenší velehory světa“. Avšak i přes svou nevelkou rozlohu se zde nacházejí nejvyšší vrcholy hned dvou středoevropských států – Slovenska (Gerlachovský štít, 2655 m n. m.) a Polska (Rysy, 2500 m n. m.). Vznik Vysokých Tater byl zahájen již v průběhu prvohor, avšak jeho rozhodující fáze se odehrála teprve v mladších třetihorách v souvislosti s alpínským vrásněním (tedy asi před 15 miliony let). Finální dotvoření profilu pohoří pak bylo dokonáno v průběhu čtvrtohor působením horských ledovců, které se zde vyskytovaly v průběhu dob ledových. Ledovcové splazy dosahovaly na severní straně pohoří délky až 14 kilometrů, a proto jsou zdejší údolí zaříznuta mnohem hlouběji než na jižní straně, kde ledovce nebyly tak velké a jejich eroze byla proto slabší. V současnosti ovšem v Tatrách již žádné ledovce nenajdeme. Zato se zde ovšem dochovalo značné množství jezer (celkem jich je kolem 120) vyplňujících původní ledovcové kary. Na úplný závěr ještě dodejme, že zdejší krajina je od roku 1948 chráněna jako národní park (vůbec nejstarší v tehdejším Československu) a v roce 1993 zde byla vyhlášena biosférické rezervace UNESCO.